Výsledky hledání míst

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Hradiště na vrchu Hradištko nedaleko Měrunic bylo vystavěno dodnes neznámou kulturou a není proto datováno. Jediný badatel J. K. Hraše je prozkoumal ve druhé polovině 19. století. Zarostlý a špatně přístupný vrchol ukrývá zbytky valů.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Náhorní planina osídlena od mladší doby kamenné. V době bronzové hradiště. Slovanské hradiště z 8. stol, v 9. stol. spojováno s Canburgem z franských análů. V 9.–10. stol. opevněný dvorec a kostel sv. Jiří. Hradiště opuštěno asi ve 13. stol.

Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.

Hradiště na vrchu Okrouhlík nad Hřivicemi bylo pravděpodobně osídleno již v době bronzové a obývali jej i Slované v raném středověku. Do dnešní doby se zachoval val s příkopem.

Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, proto původ hradiska není znám.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.