Výsledky hledání míst

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.

Hradiště evropského významu zkoumané od poloviny 20. století. Vzniklo na rozhraní středního a pozdního eneolitu (pozdní doba kamenná neboli doba měděná), osídleno i v halštatu, nálezy též ze středověku. V místě prokázáno nejstarší kamenné opevnění u nás.

Naqsh-e Rostam je starověká nekropole v provincii Fars v Íránu. Skupina starověkých íránských skalních reliéfů vytesaných do útesu z období Achajmenovců i Sasánovců. Do skály vytesané hrobky achajmenovských králů. Hrobky mají tvar řeckého kříže.

Podle křesťanské tradice je Kursi místo, kde Ježíš vykonával zázrak prasat. Významná archeologická lokalita a národní park v Izraeli. Ruiny byzantského kláštera. Odkryty mozaiky, velký kostel, ulice, drenážní kanály, lázeňský dům a malá kaple.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Hradiště bylo pravděpodobně osídleno nositeli púchovské kultury v pozdní době laténské a snad později využíváno i v raném středověku. Prvně lokalitu popsal v r. 1890 J. Kučera a v r. 1896 I. L. Červinka. Některými autory zpochybňovaná lokalita potvrzena r. 1989 kovovými nálezy z povrchového sběru.

Pozůstatky kruhového tvziště, tvořeného obvodovým valem a zavodněným příkopem. Podle nálezu denárů z dob Boleslava I. lze objekt řadit do doby prvních Přemyslovců.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.