Výsledky hledání míst

Evangelický kostel na Horním předměstí. Původní kostel bez věže byl postaven v letech 1709-22. V roce 1750 rozšířen o západní část a postavena věž. Mohutná barokní stavba dominuje panaromatu města.

Dominanta západní části širšího centra města vznikla v letech 1898–1901 na tzv. Dračí skále (Drachenfels) nad dnešním Lutherovým náměstím. Stavba z režných cihel v novorománském slohu na půdorysu řeckého kříže, završená mohutnou kopulí.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Původně barokní sloup s mariánskou sochou z let 1722–23 doplněný balustrádou se sochami andělů a svatých. Po opravách v letech 1856, 1908, 1949–51 a 1971–72 byla většina díla nahrazena v letech 1996–98 kopiemi z odlévaného kamene.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.