Výsledky hledání míst

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Velký Roudný, čedičový kopec s kapličkou a dřevěnou rozhlednou, je svojí výškou 780 m n. m. nejvyšší vyhaslou sopkou Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejším stratovulkánem Moravy, činný byl na přelomu třetihor a čtvrtohor (před 1–2 mil. let).

Vodopád Velký Štolpich, zvaný také podle potoka Černý Štolpich, je soustava vodopádů, které dohromady překonávají skalní stěnu vysokou 30 m. Leží v bezprostřední blízkosti hranice největší části národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památky UNESCO.

Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Vendômský sloup je pamětní sloup na stejnojmenném náměstí v Paříži. Byl vztyčen Napoleonem, aby upomínal na jeho vítězství v bitvě u Slavkova. Jeho původní název proto zněl Slavkovský sloup.

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Barokní vesnický dům z 1. pol. 16. století s dochovanými dobovými prvky. Rodiště odbojáře Eduarda Berky.

Pův. roubený dům založen Valdštejny, majiteli panství Doksy, v 2. pol. 18. stol. jako hostinec. Výrazně přestavěn a opraven ještě za Valdštejnů v letech 1910-1912. Od 60. let 20. stol. správa a ubytovna Vojenských lesů. Od r. 2012 v soukromém vlastnictví a upraven jako penzion.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.

Údolní rozhledna Věruška s pouhými pěti metry výšky slouží k odpočinku turistům a cykloturistům v obci Ratiboř, ležící na Valašsku u Vsetína.

Vesnická památková reservace Vesec u Sobotky představuje vzácně dochovaný soubor většinou roubených obytných stavení, obklopených zpravidla hospodářskými budovami. Statky a domkářské usedlosti jsou uspořádány v téměř pravidelné okrouhlici, doplňují je dva zajímavé sochařské artefakty (viz hesla).