Výsledky hledání míst

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Trojboký obelisk postavený 1727–28 dle projektu F. M. Kaňky před západním průčelím zámeckého kostela ve Valči. Bohatá sochařská výzdoba z Braunovy dílny je momentálně odvezena k rekonstrukci.

Dominantní obelisk, zvaný mohyla osvobození, je pomníkem válečným obětem. U něj německý protitankový kanon.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Hradiště bylo pravděpodobně osídleno nositeli púchovské kultury v pozdní době laténské a snad později využíváno i v raném středověku. Prvně lokalitu popsal v r. 1890 J. Kučera a v r. 1896 I. L. Červinka. Některými autory zpochybňovaná lokalita potvrzena r. 1989 kovovými nálezy z povrchového sběru.

Atypický balvan označovaný jako obětní kámen s řadou proláklin. Nejvyšší místo sahá zhruba 135 cm nad okolní terén, prostornou svrchní plochu doplňují tzv. obětní mísy.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Oblík je výrazný kopec na jižním okraji Českého středohoří severně od Loun. Na jeho úpatí a vrcholu byla roku 1967 vyhlášena národní přírodní rezervace. Od pravěku snad sloužil ke kultovním účelům a archeologové zde nalezli zlomky eneolitické keramiky.

Původní orloj zřídil na svém domě českokamenický hodinář a zlatník Adolf Eiselt, po 2. světové válce však byl zničen. O jeho obnově rozhodl městský úřad v rámci rekonstrukce ulice. Celý orloj nově vyroben za pomoci občanské sbírky. Slavnostně spuštěn 31. 3. 2024 a v provozu je denně od 8 do 18 hod.

Lovecký zámek nechal v letech 1903-1905 pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou postavit hrabě Václav Kounic. Po konfiskaci majetku přešel do vlastnictví státu, ale již v 70. letech zůstal nevyužitý a chátral, až byl r. 1981 zbořen. V r. 2016 proběhlo odkrytí a konzervace základového zdiva

Pozůstatky kruhového tvziště, tvořeného obvodovým valem a zavodněným příkopem. Podle nálezu denárů z dob Boleslava I. lze objekt řadit do doby prvních Přemyslovců.

Tvrz připomínána až v r.1581. Koncem 17.st. postaven barokní zámek. R.1824 přestavěn, průčelí budovy dostalo empírové fasády. Po r.1989 zámek prodán soukromým držitelům. Objekt nebyl udržován. V r.2004 se část zřítila a byla provedena jeho demolice.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.

Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.