Výsledky hledání míst

Tvrziště typu motte, snad ze 13. st. R. 1324 doložen Mikuláš z Bolic, tvrz zanikla spolu se vsí asi v 15. st. Uměle navršený pahorek tvrze o rozměrech 3,5 x 8 m obklopuje zbytek pův. příkopu. Starší literatura dokládá zbytky cihlové stavby a valu.

Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Tvrziště s obdélnou plošinou s hosp. budovou se středověkým suterénem.V r. 1382 se uvádí Václav z Bořic a Mikulovic, v l. 1403–17 Petr z Bořic, r. 1416 jako majitel tvrze. Po r. 1591 ztrácí sídelní funkci, má jen hospodářskou, r. 1652 je přestavěna na myslivnu, r. 1790 na hostinec, r. 1927 zbourána.

Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.

Vladycké sídlo v Borovanech je uváděno r. 1219. Za Adama Bechyňského z Lažan vybudována renesanční tvrz. Po požáru v roce 1867 byla zbořena.

Terénní zbytky tvrze později upravené na zámeček, postavené Ostrovci z Kralovic na počátku 17. stol. Za 30tileté války byla vypálena Švédy, v 2. polovině 18. stol. využita jako sýpka. Po r. 1971 byla budova zbořena v souvislosti se stavbou Želivky.

Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Zaniklá tvrz, patrně z poč. 14. stol. Prvně zmiň. r. 1318 v majetku Mertlina z Pichelberka. Od r. 1402 majitelem Vend Hartenberger, jehož potomci zde žili do r. 1658, kdy byla tvrz připojena k falknovskému panství Nosticů. Nevyužitá tvrz zchátrala. Stržena v 1. pol. 19. stol., poté nahrazena domem.

Na ostrůvku v rybníce dochované zbytky zdiva tvrze, založené v 1. pol. 14. století a doložené za Mikuláše z Božešic k r. 1352. V 16. st. zboží rozprodáno, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochovány základy dvouprostorové budovy a zavodněný příkop.

O bývalé gotické tvrzi není nalezena písemná zmínka. Založena byla zřejmě na přelomu 13. a 14. st. Zachováno je okrouhlé tvrziště o průměru asi 16m. Jako opevnění sloužil vodní příkop, jehož zbytky zůstaly dodnes.

Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Tvrz pravděpodobně založena po r. 1363, kdy někteří z olomouckých biskupů začínali používat přídeomek "z Branek". Zřejmě stávala západně od současného nového zámku a byla chráněna vodním příkopem. Archeologicky ale zatím není doložena.