Výsledky hledání míst

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.

Dnes již neexistující tvrz byla poprvé zmíněna r. 1498. Majitelem byl Václav z Roupova. R. 1622 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Stávala na návrší, jedno křídlo bylo na místě dnešního dvojdomku č. p. 2 a 5. R. 1987 byla beze zbytku zbořena.

Zříceniny tvrze postavené ve 2. pol. 15. st., Janem Beňovským z Hunstruku. Později renesančně a barokně upravena. V 17. st. sloužila jako hospodářská budova, v 19. st. k bydlení, přistavěna terasa. Neudržovaná budova se po r. 1989 zčásti zřítila.

Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.

Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.

"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.

Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.