Výsledky hledání míst

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zámek postavený J.V.Černín z Chumenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720 - 1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.