Výsledky hledání míst

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Zříceniny královského hradu. Postaven Kazimírem Velikým v pol. 14. století. V 15. stol. se majitelé často střídali, v neznámé době byl opuštěn. Po dobytí arcivévodou Maxmiliánem r. 1587 a Švédy r. 1657 v troskách, definitivně opuštěn koncem 18. st.

Pozdně barokní zámek (kaštieľ) z r. 1790 vystavěn rodinou Vielandovců. Obdélná budova na zvýšeném přízemí, s mělkými trojosými rizality s tympanony v delších průčelích, jižní fasáda zdobená lizénami a pilastry s hlavicemi. Po r. 2013 se propadla mansardová střecha a urychlila destrukci zámku.

Zřícenina hradu postaveného r. 1308 králem Haakonem V. Magnussonem na ochranu hranic. Koncem 16. stol. byl rozšířen o bašty a palác byl upraven na renesanční zámek. Při dobývání Dány r. 1678 byl velmi poničen. Od r. 1783 byl pustý a chátral, od r. 1900 je udržován a chráněn jako historická památka.

Gotický hrad vystavěný před rokem 1374 rytířem Mikołajem Boltzem na vrcholu kopce mezi žulovými skalami. Přestavěn před pol. 16. stol., od třicelité války (vypálen v r. 1645 Švédy) neobýván zpustl. V počátku 20. stol. zde stávala turistická chata.

Raně gotický knížecí hrad s jehož stavbou započal v roce 1279 Bolek I. Dobyt v letech 1463, 1468 a 1491. Renesančně přestavěn v pol. 16. stol. V 18. stol. opuštěn, v 19. stol. konzervován.

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Zřícenina zámečku, který nechal postavit v l. 1637–1650 hrabě Per Brahe pro svou manželku Kristinu Katarinu Stenbock. Ta bohužel r. 1650 zemřela a zámek sloužil pouze pro ubytování hostů. Po smrti Pera Brahe r. 1680 byl Brahehus opuštěn a krátce nato připadl ke královskému majetku. R. 1708 vyhořel.

Zřícenina hradu ze 13. st. Původně sloužil jako pevnost, v 17. st. jako vězení pro protestanské kněze. Koncem 17. st. vyhořel a od 18. st. se uvádí jako pustý.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.