
Pramen Svobody (pramen č. 11) Pramen má teplotu 60 °C a vydatnost 6,0 l/min. V roce 1865 při stavbě Lázní III. byl zachycen pramen, který se nejprve využíval jen ke koupelím a až roku 1872 začal být využíván i pro pitnou kůru. Později nad ním byl postaven osmiúhelníkový dřevěný pavilon, jehož replika slouží pro pitnou kúru dodnes. Pramen se původně jmenoval Lázeňský, nebo také pramen Františka-Josefa. Dnešní název pramen Svobody získal po roce 1945.
Dnešní park – Dvořákovy sady s jezírkem, nacházející se na levém břehu řeky Teplé, byl původně soukromou zahradou oddělenou od dění v centru lázní Bernardovou skálou zasahující až do řečiště Teplé. V roce 1845 byla skála odlámána a levý břeh řeky Teplé tak zpřístupněn po celé délce, v letech 1851–52 byl postaven Vojenský lázeňský ústav a v letech 1864 – 1867 byly postaveny Lázně III. Pro další rozšíření promenád byla zahrada roku 1880 vykoupena a rozhodnuto o vybudování centra s restaurací a koncertním prostorem. Ihned byla zahájena stavba Blanenského pavilonu, která byla později rozšířena o kolonádu spojující Blanenský pavilon se Sadovým pramenem. Takový byl původní vzhled Sadové kolonády, která ve svém prostoru neměla žádnou pramenní vázu. Základem Blanenského pavilonů stejně jako kolonády byla litinová konstrukce vyrobená v železárnách v Blansku a odtud název Blanenský pavilon. Vzhledem ke špatnému technickému… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.