Zbytky kaple sv. Kříže a první trigometrický bod na území ČSR

Graficke pismenko Ostrá horka (nazývaná též „Strom“) se může pochlubit historicky zajímavější památkou než jen novodobou rozhlednou. V místě dnes zaniklé kaple sv. Kříže byl naměřen první trigometrický bod na území Československa!

 
Graficke pismenko Barokní kaple sv. Kříže byla na vrcholu Ostré horky vybudována v letech 1716 – 18 podle plánů jezuitského provinciála Millera proslulým brněnským stavitelem Mořicem Grimmem, jedním z  nejvýraznějších barokních architektů. Byla však na základě josefínských patentů již roku 1786 zbořena a její zbytky pokryl les.
 
Graficke pismenko Ještě za její existence se věž kaple stala aktérem prvního trigometrického měření na území Československa. První stupňovitá měření byla provedena ve Francii a pod jejich vlivem nařídila císařovna Marie Terezie práce i na území Rakouska. Astronomem a matematikem K. J. Boskovicem a kancléřem V. A. Kounicem byl pracemi pověřen tehdejší ředitel vídeňské jezuitské hvězdárny P. Josef Liesganig (1719 – 1799). Dostal za úkol určit délku jednoho poledníkového stupně na poledníku, který prochází Vídní. Práce započaly r. 1759 a Liesganig pro měření vybral otevřený terén mezi Brnem, Vídní, Štýrským Hradcem a Varaždínem. Za vrcholové body volil většinou kostely, kaple nebo objekty postavené na vyvýšených místech a nevyžadujících zvláštní signalizace. Zeměpisné šířky určoval astronomicky zvláštním přístrojem (tzv. „sektorem“) právě na Ostré horce v dnešní brněnské čtvrti Soběšice, na Špilberku a dalších místech. Právě v Soběšicích začal svá měření na Moravě. Z geodetických souřadnic vrcholů a k nim příslušných zeměpisných šířek bylo možno vypočítat délku jednoho stupně v různých zeměpisných šířkách na daném poledníku.
 
Graficke pismenko V roce 1954 bylo československými vědci provedeno odborné a přesné ověření Liesganigových závěrů a mimo potvrzení (a modernímu upřesnění) jeho závěrů, se výzkum zaměřil i na místa měření v 18. století. V Soběšicích byla zjištěna místa (např. půda býv. hostince atd.) odkud Liesganig měření prováděl a roku 1958 byla pozornost upřena i na vrchol Ostré horky. Zbytky barokní kaple sv. Kříže nebyly v terénu tehdy patrné a tak zde byl pod vedením Ing. Aloise Šimka a dr. Ladislava Bartoše za vydatné pomoci soběšických občanů proveden archeologický průzkum. Ten odkryl v hloubce až 1, 5 m základy kaple ve tvaru maltézského kříže a lokalizace středu kaple napomohla provést opětovná měření. Rok poté byl, na památku 200. výročí prvního měření v našich zemích, vztyčen v místě původního středu kaple žulový pomník s bronzovými deskami, který lze na místě spatřit dodnes. Nachází se hned vedle nové rozhledny. Z ní lze na jaře či na podzim sledovat reliéf kaple ve tvaru maltézského kříže. Na povrchu se jeví zbytky kaple jako nepatrné terénní nerovnosti. Při stavbě základů rozhledny bylo vyvrženo na povrch množství stavební suti původní kaple (úlomky cihel, kamenů, malty atd.).
 
Graficke pismenko Ostrá horka se do víru dějin dostala ještě jednou. Stala se jedním z opěrných bodů zoufalé obrany jednotek Wehrmachtu a SS před postupující Rudou armádou, která je vytlačila z Brna do místních lesů. Dne 26. 4. 1945 zde bylo vybudováno německé palebné postavení, dobyté až 3. 5. 1945. Dodnes lze na povrchu najít vystřílené nábojnice.

Text: historie
22.6. 2008 - Milan Náplava