Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.
Hlavní obrázek místa
Komínky - vyhlídka
© Ilona Telaříková, 11/2006

Komínské skály

Významný bod Chřibských hřbetů, skalní útvar, 523 m n.m., 1,5 km v. od Bunče, 2,5 km jjv. od obce Kostelany. Úzký asymetrický hřbet s příkřejším severním svahem zalesněný listnatými porosty s převahou dubu, buku a habru tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci soláňských vrstev magurského flyše. Po celé délce hřbetu jsou rozesety větší i menší skalní formy, nejrůznějších tvarů. Nejvýraznější skalní útvar, tvořící vlastní vrchol má pozoruhodný tvar. Je asi 8 m vysoký, téměř 20 m dlouhý a nejvíce 5 m široký, směrem vzhůru se hrotovitě zužující. Tvar skaliska modelovalo dlouhodobé zvětrávání různě odolných pískovců a slepenců podél puklin a strmě ukloněných vrstevních ploch. V severním úpatí útvaru tak vznikl i výrazný převis. Několik metrů dále na sever od převisu se nachází horní hrana výrazné skalní stěny vzniklé mrazovým zvětráváním horniny podél puklin (tzv. mrazový srub). Chráněný přírodní výtvor Komínky byl vyhlášen roku 1967 (0,50 ha). Komínky jsou někdy nazývány také "středem Moravy" a údajně měly být také ohňovou horou. Na ohňových horách byl zapalován oheň signalizující nebezpečí pro obyvatele obcí v nížinách při vpádu nepřátelských vojsk do země. V době, kdy byl vrchol vymýcen, patřily Komínské skály k proslulým vyhlídkovým místům. Na počátku 20. století sem často zajížděli hosté a účastníci honů na divokou pořádaných majitelem kvasického panství Jaroslavem Thunem. Několikrát se jich zúčastnil také rakouský následník trůnu, vášnivý lovec František Ferdinand D'Este. Právě k jeho návštěvě dala správa panství roku 1903 vytesat na vrchol skaliska schůdky a opatřit je železným zábradlím. Nosníky zábradlí zasazované do vyhloubených děr byly zalévány roztavenou sírou. Při této práci se síra vznitila a nad kopec stoupal sloup bílého dýmu. To samozřejmě vyděsilo obyvatele obcí, kteří o práci na skalisku neměli ponětí. Přičinlivý žurnalista napsal…  číst dále
www.uh.cz, 23.11. 2006
Zlínský kraj,  Uherské Hradiště  (UH),

Místa v okolí

 Bunč
 Roštín II
 Brdo
 Roštín I
 rozhledna Zdenička
 Zdounky
 kostel sv. Anny
 Zdounky
 kostel sv. Jakuba
 Velké Těšany
 Modrá
 větrný mlýn
 Cetechovice
 Nětčice
 sekvojovec obrovský
 Troubky
 Zdislavice
 kaple sv. Barbory
 Troubky
 Dolní Hrádek
 Svárov
 Sušice
 archeoskanzen Modrá
 Horní Hrádek
 Buchlov
 vila Friessů
 Zborovice
 Hoštice
 Kvasice
 Napajedla
 Zástřizly
 Napajedla
 Napajedla
 kostel sv. Anny
 Chvalnov
 kostel sv. Martina
 Spytihněv
 Lísky
 Buchlovice
 Střílky
 Tlumačov
 Litenčice
 smírčí kříž
 barokní hřbitov
 Otrokovice
 Pohořelice
 Smraďavka
 Květná zahrada
 městské opevnění
 vrchnostenská sýpka
 Střílky
 Zámeček
 Starý pivovar
 radnice
 židovská radnice
 Muzeum Kroměřížska
 regentský dům
 kostel sv. Mořice
 Hejtmanský dům
 Vrchnostenský dům
 Mlýnská brána
 Kroměříž
 Věžky
 kostel sv. Alžběty
 Kovozoo
 Maják Šrotík
 biskupská mincovna
 Špitálky
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Václava
 Podhradí
 Morkovice
 Počenice
 boží muka
 Kazatelna
 Cimburk u Koryčan
 synagoga
 větrný mlýn
 Kozel
 Postoupky
 Hradisko
 kostel Všech svatých
 Dřínov
 Kovalovice
 kostel sv. Klimenta
 hradisko sv. Klimenta
 kostel sv. Kunhuty
 církevní areál Sady
 židovský hřbitov
 Kurovice
 Hulín
 Štátula
 kostel sv. Václava
 Mistřice
 Prasklice
 Uhřice
 Bílovice
 kostel svaté Anny
 Mysločovice
 kostel sv. Havla
 Osvětimany
 Srbce
 Vitčice
 kostel sv. Martina
 kaple se zvonicí
 Koryčanská kaple
 Pačlavice
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Vavřince
 Koryčany
 Osíčany
 kaple sv. Panny Marie
 Prasklice
 Vřesovice
Základní informace místa
ID místa: 4789
Typ místa: příroda
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama