Graficke pismenko Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902, po dlouhém úsilí pravoslavných věřících o vlastní svatostánek.

 
Graficke pismenko Popud vzešel od ruských lázeň. hostů. Stavbě kostela předcházelo První pravoslavné bohoslužebné středisko, které vzniklo r. 1878 v nové radnici, kde byla na sezónu pronajata místnost v přízemí a upravena na kapli. Sem přijížděl sloužit pobožnost výmarský kněz Vladimír Semjonovič Ladinskij.
 
Graficke pismenko Vznikl výbor pro stavbu kostela a bylo vybráno 25 tisíc zlatých, banka kde byly uloženy však r. 1891 zkrachovala a peníze, vybrané v dobrovolných sbírkách, byly ztraceny.
 
Graficke pismenko Poté byl založen nový výbor a v Petrohradu vznikl druhý nezávislý výbor pro stavbu kostela.Byly vybrány nové peníze, a v l. 1900-1902 byl kostel postaven podle návrhu arch. prof. Nikolaje Vladimiroviče Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem.
 
Graficke pismenko Kníže Ilarion I. Voroncov-Daškov a jeho choť věnovali kostelu pět bronzových zvonů do zvonkohry. Ty byly bohužel za 1. světové války zrekvírovány, stejně jako původní bohaté zlacení obou bání. R. 1973 byly do zvonice instalovány 4 nové, menší zvony.
 
Graficke pismenko Půdorys kostela tvoří řecký kříž se třemi polokruhovými apsidami na mohutných žulových kvádrech.
 
Graficke pismenko Interiér je bohatě vyzdoben, mj. jsou zde ikony ze 17. stol. Jedinečný (a současně největší svého druhu) je emailovo-majolikový ikonostas; keramická stěna zdobená ikonami, oddělující kněžiště od hlavního prostoru chrámu. Tento ikonostas vznikl v keramické dílně v obci Kuzněcovo, jako společné dílo několika autorů (malíře-návrháře Sergije V. Krasnoščokova, chemiků Ivana D. a Porfirije A. Pankratovových, sochaře Nikolaje V. Annenského a brusiče Semena I. Ivanova. Ikony na cínových deskách namaloval moskevský ikonograf Paskov). Tento ikonostas byl r. 1900 vystaven na Světové výstavě v Paříži, kde získal hlavní cenu – Velikou cenu Francie. Zde jej koupil plukovník Petr P. Rykovskij a věnoval jej chrámu v Mariánských Lázních.

Text: historie
19.2. 2012 - čerpáno z http://www.chramsvatehovladimira.cz/ a http://www.hamelika.cz