Zaniklý drobný vojenský objekt renesančně barokních šancí - drobné čtvercové pevnůstky nedaleko beskydského vrcholu Studeničný. Tvořily součást složitého vojenského systému pevností, které chránily Slezsko před vojenským útokem z Uherska. Ještě v pol. 20. stol. byly v terénu zřetelné.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na lokalitu zaniklých šanců od východu
© Jan P. Štěpánek 2005
Zaniklý objekt bývalé drobné vojenské renesančně barokní pevnosti – tzv. šancí – nedaleko vrcholu Studeničný (též Studničný – 717 m.n.m), nad stejnojmennou turistickou chatou. Objekt bývalé pevnosti měl klasický tvar tzv. reduty – pravidelného čtvercového zemního sypaného tělesa, jehož obvod byl chráněn kromě zmíněného valu i nástavbou ze dřeva (z kuláčů). Vizuálně byla pevnůstka spojena s nedalekými šancemi na Bařinách, na Sťatém, Hrčavě nebo Velkými šancemi v Mostech. Šance byly součástí důmyslného komplexu mnoha menších šancí (redut a redanů) a pevností (Malé šance, Velké šance, Staré šance), které měly za úkol bránit hranice Slezska a zemí Koruny české před vojenským útokem ze strany Uherska. Od počátku 19. století již nebyly tyto drobné objekty udržovány a postupně zanikaly vlivem lesní a zemědělské činnosti. Šance na Studeničném se v hrubých obrysech dochovaly ještě do roku 1955, poté však beze zbytku zanikly a dnes je na jejich místě jen louka.
© Jan P. Štěpánek 2013, 31.5. 2013
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Mosty u Jablunkova

Místa v okolí

 šance Bařiny
 šance Dolina
 šance Hrčava
 Písek
 šance Džolek
 šance na Kempě
 Sušanské šance
 Staré šance
 šance Na Hrádku
 Návsí
 šance Dolní Lomná
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 evangelický kostel
 Karpentná
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Kateřiny
 kostel Božího Těla
Základní informace místa
ID místa: 11253
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 31.5.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama