Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.
#hrad-bilkov-jindrichuv-hradec
Dominantu křižovatky Chotkovy silnice, Mariánských hradeb a Badeniho ulice tvoří vila č. p. 233/IV, postavená roku 1911 podle společného projektu sochaře Františka Bílka a A. Hulána. Dodnes se intaktně zachovala včetně zařízení sochařova ateliéru.
#palac-dum-bilkova-vila
Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.
#palac-dum-bilkuv-dum
Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.
#zamek-bilovec-novy-jicin
K roku 1446 je zmiňován prodej tvrze Bedřicha z Bílovic jistému Janovi z Kostelce. Zda šlo o opevněný dvorec či pevnou tvrz, již nejde nijak dokázat. Tvrziště a rybník se nacházely v severní části obce u domu čp. 12.
#tvrz-bilovice-prostejov
Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.
#zamek-bilovice-uherske-hradiste
Dodnes stále dobře patrné, i když již zalesněné hradiště, se zachovalým valem a příkopem, oválného půdorysu, na ploše asi 1,5 ha.
#hradiste-bilovice-bilovicky-hrad-belecky-mlyn
Vzácná lidová stavba. Hospodářská budova se zaklenutou předsíní se sýpkou v patře. Typický hanácký grunt našich předků. Do dnešní doby se jich zachovalo velmi malé množství. Tento grunt slouží jako obydlí a je památkově chráněn.
#palac-dum-bilovice-zudr
Skalní vyhlídku vystupující z lesa Oderských vrchů, která je nejvyšším místem dávného lomu, obyvatelé okolních obcí navštěvovali a bělili vápnem, od čehož získala i svůj název. V současnosti se nachází na území Vojenského újezdu Libavá a je přístupná pouze 1. května v rámci akce Bílý kámen.
#prirodni-scenerie-bily-kamen
Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.
#bily-kriz-frydek-mistek
Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.
#tvrz-bily-kun
Jednoduchý patrový zámek s mělkým rizalitem v čele bývalého dvora. Vystavěn po r. 1749 za Vavřince z Gilgenheimu jako náhrada za sídlo, které se ocitlo na území Pruska. V l. 1841-1853 majetkem lékaře V. Priessnitze. Po r. 1945 sloužil různým zemědělským organizacím, dnes soukromý majetek.
#zamek-bily-potok
Válcovitý sloup asi 3,5 m vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával až do roku 1925 v místě dnešního domu čp. 217, proto byl rozebrán na tři kusy a zabudován jako patníky silnice. Náhodně nalezen, poté ho vedení města nechalo v roce 2006 vyzvednout a zrekonstruovat.
#bily-sloup-milnik
První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.
#tvrz-bily-ujezd
První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.
#tvrz-bily-ujezdec
Kolem obce Skřípov na Drahanské vrchovině, se nachází nově zbudované vodní nádrže a biokoridor, které jsou pěknou ukázkou toho, jak by měla být zkulturňována zdejší krajina.
#prirodni-scenerie-biokoridor-skripov
Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.
#hradiste-biskoupka-terasa-nad-hloucelou-biskupka-stinava
Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.
#zamek-biskupice
Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.
#tvrz-biskupice-trebic
Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.
#zamek-biskupice-svitavy
Kamenná rozhledna (19,3 m, 889 m n. m.) byla postavená na místě dřevěné vyhl. věže (1889) Moravskoslezským sudetským horským spolkem v l. 1895-1898. Po 2. sv. válce byla pro veřejnost uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Po opravě v l. 1996-1998 byla r. 1998 znovu otevřena pro veřejnost.
#rozhledna-biskupska-hora
Biskupská mincovna v Kroměříži byla postavena r. 1665 a sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 je zde muzeum moravského mincovnictví.
#palac-dum-biskupska-mincovna
Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.
#biskupska-rezidence-puvodne-kolej-piaristu-s-gymnaziem
Biskupský dvůr je doložen jako staré probošství brněn. kapituly r. 1306. Koncem 15. stol. stavebně rozšířen. R. 1588 jej koupil biskup Stanislav II. a pův. gotický areál dal renesančně upravit. Od r. 1818 zde sídlí Františkovo muzeum (Moravské zemské muzeum). V l. 1882 a 1888-89 provedeny přestavby.
#biskupsky-dvur-brno
Zbytky románského hradu. Poprvé zmíněn r. 1249. Postaven díky snaze biskupa vymanit se z královské moci. Stavba navazovala na Juditin most. R. 1420 při bitvě o Malou Stranu byl vypálen a pobořen. Zachována brána a zbytky hradeb.
#hrad-biskupsky-dvur
Výrazně přestavěný areál bývalého vrchnostenského dvora olomouckých biskupů (arcibiskupů) na území vsi Sviadnov. Po rozparcelování dvora v r. 1789 vznik samostatné obce Koloredov. Od 2. pol. 19. stol. sídlo věhlasné likérky Hermanna Löwa a jeho rodiny. Později národní podnik. Dnes přestavěno.
#palac-dum-biskupsky-vrchnostensky-dvur
Kamenná rozhledna vysoká 18 m nahradila roku 1909 původní dřevěnou stavbu, kterou bylo nutno pro zchátralost zbořit. Postavena na oslavu německého kancléře Otto von Bismarck. Po roce 1945 nepřístupná, v hraničním pásmu. Po opravě otevřena roku 2005.
#rozhledna-bismarckova-rozhledna
Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.
#hrad-bitov-znojmo
Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.
#tvrz-bitov-novy-jicin
Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.
#tvrz-bitozeves-louny
