Hradiště bylo pravděpodobně osídleno nositeli púchovské kultury v pozdní době laténské a snad později využíváno i v raném středověku. Prvně lokalitu popsal v r. 1890 J. Kučera a v r. 1896 I. L. Červinka. Některými autory zpochybňovaná lokalita potvrzena r. 1989 kovovými nálezy z povrchového sběru.
Lovecký zámek nechal v letech 1903-1905 pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou postavit hrabě Václav Kounic. Po konfiskaci majetku přešel do vlastnictví státu, ale již v 70. letech zůstal nevyužitý a chátral, až byl r. 1981 zbořen. V r. 2016 proběhlo odkrytí a konzervace základového zdiva
Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.
#hrad-obrany-cervena-lhota
Zaniklá tvrz, která se objevuje poprvé v písemných pramenech r. 1358 kdy se odtud psali pánové Ondřej a Staněk. R. 1376 tvrz koupil Vilém, který však sídlil jinde a zde býval až o mnoho let později. R. 1416 tvrz koupil Pešík ze Lhoty. R. 1464 se zmiňuje jako pustá, zničena za husitských válek.
#tvrz-opatovice
Zámek postaven v letech 1629-1638 Janem Arnoštem Plateisem z Plattensteina na místě starší tvrze. Později přeměněn v klášter, sklady, školu SNB, dnes v soukromém vlastnictví.
Tvrz vznikla zřejmě počátkem 15. stol. V r. 1437 se uvádí rytíř Vavřinec Smetana z Osvětiman. V r. 1517 se již tvrz uvádí jako pustá. Zda byla později ještě obnovena, není známo. Dodnes se její zbytky, sklepení a části zdiva, nacházejí v domě č. p. 61.
V zámek byla po roce 1612 přestavěna Janem Bokůvkou z Bokůvky starší tvrz. V 18. století provedl Ignác Chorynský z Ledské barokní úpravy. V r. 1841 se stal zámek majetkem Milosrdných sester, které založily sociální ústav, ten je zde dodnes.
#zamek-paclavice
V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-andelicek
Památník J.A. Komenského v jednom z jeho možných rodišť. Expozice umístěna v nevelké kamenné sýpce z 18. století.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-jakomenskeho
Památník na rodné místo knížete arcibiskupa olomouckého Františka Salomona Bauera (1841 - 1915).
#pomnik-pamatnik-pamatnik-na-rodiste-olomouckeho-arcibiskupa-frantiska-saleskeho-bauera
Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-plostina
Památník postaven nad základy hřbitovního kostela (9. stol.) s přilehlým pohřebištěm z období velkomoravské říše. Lokalita objevena r. 1949, památník byl otevřen r. 1969. V l. 2008-09 generální rekonstrukce památníku (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti). Památník s novou expozicí otevřen r. 2010.
Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.
#tvrz-uhersky-brod-pansky-dum
Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.
Panský velkostatek Lichtenštejnů vznikl na přelomu 17. a 18. století. Později byl několikrát upraven, zejména koncem 19. a v 1. polovině 20. století, kdy došlo k demolici jižní části dvora. V r. 2018 bylo kvůli vysokým nákladům na záchranu areálu rozhodnuto o demolici většiny zbývajících budov.
Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.
#tvrz-perna
Horní tvrz v Počenicích vznikla v průběhu 14. století. R. 1409 majetkem Linharta z Bořitova. Od r. 1590 je pustá. Stávala u dnešního kostela. Dolní tvrz je zmíněna r. 1568, její místo není známo.
Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.
Nedávno objevené tvrziště, dnes částečně porušené.
#tvrz-podoli-landstejn
Původně barokní zámek z let 1689-99 přestavěn z původní tvrze asi z 16. stol. V r.1739 za biskupa Jakuba Arnošta upraven a vybudován park a kostel, který se zámkem tvoří celistvý komplex. Od r. 1804 majiteli Šternberkové, kteří zde sídlili do konfiskace r. 1945. Dnes domov důchodců.
Soustava dvou novodobých rybníků na jihozápadním okraji městyse.
#polesovicke-rybniky
Pomník císaře Františka Josefa I. v podobě pískovcového kvádru s nápisem vytesaným na zkosené horní desce. Z tohoto místa císař František Josef I. v roce 1898 přihlížel vojenským manévrům a přijímal hlášení svých ordonancí.
Pomník kroměřížským obětem holocaustu je zároveň připomínkou jedné ze tří kroměřížských synagog, postavené zač. 20. stol. známým vídeňským architektem J. Gartnerem a vyhozené do vzduchu nacisty roku 1942. Pomník zhotovil známý sochař Olbram Zoubek v roce 1994.
Památník věnovaný památce 1228 vojáků zraněných a padlých v bitvě u Slavkova v roce 1805, kteří prošli valašskomeziříčským vojenským lazaretem. Památník postaven v městském parku při řece Rožnovská Bečva v r. 1899.
#pomnik-pamatnik-pomnik-zranenych-a-padlych-vojaku-v-bitve-u-slavkova
Poprvé se tvrz uvádí v r. 1368, kdy ji drželi bratři Oldřich a Ješek z Boskovic. Jako zemanské sídlo sloužila zřejmě až do r. 1480, kdy ji koupil Jakub z Kostelce. Po r. 1521, kdy se uvádí již jako pustá, byla zbořena a dnes se již neví, kde stála.
Minerální pramen, dříve zvaný Lesní. Byl známý již před r. 1770. Nejprve zde byla jen studánka, později kamenná jímka s dřevěným pavilonem. Po zásazích do jímání v l. 1929-30 vydatnost pramene poklesla, pramen byl tedy znovu zachycen ve studni a přejmenován na Aloisku. Pavilon je z r. 1963.
#pramen-aloiska-(lesni-pramen)
Minerální povrchový pramen nechal hrabě Ondřej Serényi upravit někdy v l. 1669-80. Původně byl zvaný Slaný či Pramen bublavý. R. 1792 byl nově upraven a přejmenován na Amandku. R. 1988 došlo po provedení vrtu Vincentka 2 k poklesu hladiny Amandky. Dnes je voda zachycována do 3,5 m hluboké studny.
#pramen-amandka-(slany-pramen-pramen-bublavy)
Pramen minerální vody Dr. Šťastného (Gejzír) byl pův. upraven jako studna (7 m). R 1929 byl hlubinným vrtem získán pramen tryskající do výše 20 m. Byl opakovaně upravován, r. 1963 poškozen. Znovu navrtán r. 1967 a upraven do dnešní podoby. Nese jméno MUDr. Františka Šťastného, hrdiny 2. sv. války.
#pramen-dr-stastneho
Minerální pramen původně vytékal volně na povrch. R. 1905 byl zachycen v kamenném sklípku. Je jedním z nejstarších z 16 luhačovických pramenů. V l. 1929-39 byla postavena klenutá kamenná jeskyně s mříží a poblíž kruhový pavilon s výtokovou kašnou. Název získal pramen po hraběti Ottovi Szerenyim.
#pramen-ottovka
Minerální pramen sv. Josefa byl získán po provedení hlubinného vrtu r. 2000. Je jedním z šestnácti pramenů, vyvěrajících na povrch v okolí Luhačovic. První prameny byly zachyceny v 2. pol. 17. stol. Některé byly získány provedením hlubinných vrtů, vedených snahou o získání nezávadné minerální vody.
#pramen-sv-josefa
