čtvrtek, 19. září 2019. Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes. 
Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.
Ocelová věž z 1. poloviny 21. století na vrchu Vartovna 651 m n. m. podle návrhu Ivana Bergmanna byla postavena za 8 měsíců. Rozhledna je vysoká 37 m a má válcový tvar. Vyhlídková plošina je krytá střechou a je umístěna ve výčce 35 m nad zemí.
Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.
Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.
Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.
Traduje se že mlýn stál již v r. 1840. Prvně je doložen v kupní smlouvě z r. 1879. V r. 1938 byl mlýn zbořen. V r. 2003 byl proveden archeologický průzkum a v letech 2007-2009 byla podle dochované dokumentace postavena jeho věrná replika.
Klasicistní zámek byl vybudován rodem Weissenburků v pol. 19. stol. na místě zaniklé tvrze. Zámek je dnes součástí areálu, který vlastní společnost Floria Věžky. Ta zde pořádá každoroční výstavy květin a jiných zahrádkářských výrobků.
V r. 1863 koupil Zborovice Dr. Jonáš Friess se svou sestrou Antonií Redlichovou, kteří si v l. 1890-1891 nedaleko zámku nechali postavit vilu (Nový zámek) a hrobku. Stavbu v historizujícím slohu projektovali vídenští architekti F. Fellner a H. Hellner. Od r. 1947 slouží areál účelům sociální péče.
Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.
Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.
Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.
Nádraží bylo postaveno r. 1930 (arch. Karel Dvořák, výzdoba slováckými motivy Růžena Falešníková). Silně zchátralé nádraží prošlo r. 2004 celkovou rekonstrukcí (titul města Stavba roku 2004). R. 2011 vyhlášeno Nejkrásnějším vlakovým nádražím v soutěži sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění.
Přehrada Horní Bečva z roku 1944 slouží proti povodním a navyšování toku Rožnovské Bečvy. Rozloha 15 ha, využívána převážně k rekreaci.
Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v l. 1722-24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.
Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.
Původní tvrz je připomínána r.1464. Arkleb z Víckova okolo r.1600 přebudoval tvrz na renesanční zámek. Josef Wachtler přestavěl l.1833-1834 zámek v klasicistním stylu, renesanční ráz zůstal zachován. R.1915 zámek vyhořel, byl však renovován.
Dvorec ze druhé poloviny 16. století, ležící na místě zaniklé středověké vsi Radslavovy (či Drozdovy) Lhoty. Nejhodnotnější stavbou celého areálu je barokní sýpka z 18. století. Vystrkov je v současnosti v soukromém vlastnictví a pozvolna se rekonstruuje.
Pramen znám již v 16. stol., roku 1767 zbudován při prameni lázeňský dům, koncem 19. stol. byly lázně zrušeny. Pramen zůstal zachován.
Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.
Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.
Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.
Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.
Zámek vznikl přestavbou tvrze (16. stol.) nejprve na renesanční zámek poč. 17. stol. za Jáchyma Zoubka ze Zdětína. V pol. 17. stol. byl jezuity přestavěn barokně. Poté byl v majetku rodu Lamberků a Strachwitzů. R. 1948 byl zkonfiskován a sloužil jako domov důchodců. Po r. 1989 vrácen v restituci.
Zámek z 16. st. Přestavěný z původní tvrze. Vypleněn za vpádů uherských povstaleckých vojsk. R. 1777 nechal hrabě František Antonín Khewenhüler zpustošený zámek barokně přestavět. Nádvoří je klasicistní. Dnes je v zde umístěno oblastní muzeum.
Nepatrné zbytky gotického hradu z 1. pol. 13. stol. založeného Vilémem z Hustopečí. O hradu se tvrdilo, že byl veliký, měl dvě válcové věže a dva metry silné zdi. Součástí byla hladomorna a tajná úniková podzemní chodba.
Zoo Lešná předcházela bažantí obora, založená r. 1804 hrabětem Josefem J. Seilernem. Postupně zde vznikl zoopark s oborovými i exotickými zvířaty. R. 1948 zde byla státem otevřena zoologická zahrada. V obd. 70-80. let 20. stol. se velmi rozrostla. R. 2007 byla postavena tropická hala Yucatán.
Téměř zaniklý hrad. Ves Komňa r. 1261 v maj. vizov. kláštera. R. 1385 zmiň. Dětoch z Komně. V l. 1408–20 hrad v zástavním držení Adama a Dražka z Hrádku. R. 1448 hrad prodán Zdeňkem ze Šternberka Miroslavovi z Cimburka. R. 1517 pustý.
Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.
|
Přihlášení |
Roubená lidová valašská zvonice z konce 19. století.