Památky vysočina

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

zámek Říčanských

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.
#zamek-pelhrimov

zaniklá ves Mstěnice

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.
#palac-dum-zanikla-ves-mstenice

Zboží

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.
#zamek-zbozi

Zkamenělý zámek

Skalní útvar obehnaný náspem a dvojitým valem byl osídlen již v mladší době kamenné. Bylo zde hradiště, kde se vystřídalo mnoho rodinných čeledí. Ve 13.-14. stol. zde pravděpodobně stával dřevěný hrádek. Dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.
#hrad-zkamenely-zamek

Zňátky

Výtečně zachovalý reliéf hrádku s neznámou historií nad Velkopolským mlýnem, východně od vsi Zňátky.
#hrad-znatky

ZOO Jihlava

Zoo byla založena jako zookoutek r. 1957 Oldřichem Vávrou a Jindřichem Weissem. Koutek se postupně rozrostl do dnešní zoo chovající na 125 druhů zvířat, především kočkovitých šelem, opic a plazů (statut zoo získala r. 1982); užívající označení „Zoo bez mříží“. Při zoo je Africká vesnice Matongo.
#zoo-akvarium-zoo-jihlava

Zubštejn

Zřícenina hradu. Pův. jménem Lapis = Kámen, přip. v predik. Atluše a Jimrama z Kamene r. 1344. R. 1358 již jako Zubrštejna maj. markr. Jan Jindřich, dále jeho syn Jošt, poté časté stříd. zást. držitelů. Poškozen za husit. válek. R. 1437 již zpustlý.
#hrad-zubstejn

zvonice

Hranolovitá zvonice na nárožích s lizénami postavena roku 1603. Stavbu financoval Otta z Losu. Přízemí zvonice sloužilo jako šatlava. Zvonice slouží svému účelu stále, ovšem ne již jako šatlava, ale každý den tu zvoní poledne.
#zvonice-habri-10409

zvonice

Původní věž postavena v letech 1660 – 1665. Současná věž vystavěna roku 1785 na základech věže původní v pozdně barokním stylu. Zakončena dvoustupňovou cibulovitou věží, na vrcholu s dvouramenným křížem.
#zvonice-pohorska-ves

zvonice

Dřevěná hranolová zvonice na vysoké kamenné podezdívce, pocházející pravděpodobně ze 17. století.
#zvonice-habri

zvonice u kostela Narození Panny Marie

Pozdně gotická hranolová zvonice z přelomu 15. a 16. století, v baroku upravena. Mohutná, samostatně stojící zvonice je zastřešena stanovou střechou zakončenou cibulkou. Kryta je dřevěným štípaným šindelem. Dnešní vchod má jednoduché kamenné ostění, snad z doby barokní úpravy.

zvonice u kostela Povýšení sv. Kříže

Samostatně stojící hranolová zvonice byla barokně upravená po požáru v roce 1737. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby v roce 1857, kdy při požáru ztratila zvonice makovici a získala jehlanovou střechou. Na západní stěně jsou erby držitelů zdejšího panství Schönburg – Schwarzenbergů a Paradysů.

zvonice u kostela sv. Jiří

Dřevěná vzpěradlová zvonice s hranolovým zvonovým patrem. Postavena v 16. století, zvony z r. 1544 a 1560.
#zvonice-u-kostela-sv-jiri-habri

zvonice u kostela sv. Petra a Pavla

Zděná zvonice, tvořící bránu hřbitovní zdi. Vystavěna r. 1740 s využitím starší stavby z 15. případně 16. století. Novogotické zvonové patro z r. 1902. Zvony z r. 1581 a1706.
#zvonice-u-kostela-sv-petra-a-pavla-pluhuv-zdar

zvonička

Pozdně barokní zvonička z roku 1829. Jde o zděnou stavbu čtvercového půdorysu bez ozdob na fasádě. Má polygonální stanovou šindelovou střechu s otevřenou lucernou, makovicí a křížkem. Vedle je pamětní kámen s nápisem "Nákladem Matěje Kazdy Bůh do Wellšow Ro 1827" Památkově chráněná je od roku 1958.

Žďár nad Sázavou

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Žďár nad Sázavou

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.
#zamek-zdar-nad-sazavou

Železné Horky

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.
#tvrz-zelezne-horky

železniční most

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.
#most-zeleznicni-most-zahori

železniční viadukt

Jedenáctiobloukový železniční viadukt v provozu od roku 1953. Nejprve jednokolejová železniční trať, od roku 1958 dvoukolejná. Elektrifikována v roce 1966. Železniční viadukt se klene ve výšce 25 m nad řekou Oslavou. Spodní část oblouků zděná z kamenných kvádrů, horní část betonová.

železniční viadukt

Viadukt s deseti oblouky dokončen roku 1953. Nad řekou se klene ve výšce 25 m. Unikátní technická památka. Pod oběma kolejemi jedna nosná konstrukce. Světlost betonových kleneb je 15 m, vzepětí 5,2 m. Čelní zdi vysoké 1 až 7 m, tloušťka 0,9 až 1,15 m. Rekonstrukce mostu v letech 2014 – 2017.

železniční viadukt

Železniční most mezi obcemi Sklené a Rousměrov. Šest mohutných oblouků. V závislosti na sklonu terénu mají proměnlivou výšku. Pilíře vyzděny z kamenných kvádrů. Parapet mostu opatřen kovovým zábradlím. Železniční trať zprovozněna roku 1953.

Želiv

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.
#hrad-zeliv

židovské ghetto

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Židovské město

Unikátně zachovalá židovská čtvrť založená v roce 1680. Tvoří ji 32 obytných domů, obecní neboli rabínský dům a synagoga. Město bylo uzavřeno 2 branami, mělo školu, mikve, vinopalnu a vlastní zdroj vody.
#zidovske-mesto

židovský hřbitov

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.
#zidovsky-hrbitov-habri-8141

židovský hřbitov

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.

židovský hřbitov

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.
#zidovsky-hrbitov-zahori-9030

židovský hřbitov

Hřbitov doložený v první třetině 18. století. Dochováno cca 100 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z r. 1725. Používán do první třetiny 20. století. Na jihozápadní straně jednoduchá márnice.
#zidovsky-hrbitov-habri-7463

židovský hřbitov

Hřbitov téměř čtvercového půdorysu, obehnaný zbytky kamenné hřbitovní zdi. Dochovalo se zde 55 náhrobků z 18. až 20. století. Nejstarší čitelný je z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939. Náhrobky mají nápisy hebrejské, německé i české. Torzo obřadní síně stojí v severozápadním rohu hřbitova.
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu