Památky Ústecký kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého nezjištěného stáří a původu stojí uprostřed návsi, u silnice jižně od kostela.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-krnin

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Poleradech stávala původně u cesty vedoucí do dnes zaniklé vsi Židovice. Původní socha pocházela snad z počátku 19. století, ale dnešní podoba je kopií sochy světce ze zámku v Korozlukách. Podstavec je původní.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-malcice-10719

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-krnin-8731

socha sv. Jana Nepomuckého

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-krnin-9887

socha sv. Jiří

Jezdecká socha patrona obou Jiřetínů byla postavena roku 1691 u dolnojiřetínského kostela. Při likvidaci města počátkem 80. let 20. století byla přemístěna do Litvínova, počátkem 90. let do Horního Jiřetína.
#socha-sv-jiri-malcice

socha sv. Linharta

Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.

socha sv. Prokopa

Těžce poškozená barokní socha u rozcestí jihozápadně od Milešova, datována nápisem na soklu do roku 1755. Původně součást rozsáhlého souboru soch v okolí obce, vztyčených v průběhu 18. století. Poškozena po roce 1945.
#socha-sv-prokopa-horni-svince

socha sv. Šebestiána

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).
#socha-sv-sebestiana-dolni-plane

socha sv. Václava

Barokní socha sv. Václava pochází z roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Socha je vyrobena z pískovce.

socha sv. Václava

Barokní sochu sv. Václava vytvořil r. 1761 Bartoloměj Eder na obj. Václava Hnědce, hosp. ředitele liboch. panství. V 70. l. 20. stol. socha opravena (ak. sochař Miroslav Zentner). R. 1998 při rekonstrukci sochy (ak. sochař Jiří Novák) objevena schránka z r. 1880 s dobovými údaji o soše, mincemi atp.
#socha-sv-vaclava-horni-svince

socha sv. Vavřince

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).
#socha-sv-vavrince

socha sv. Vavřince

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

socha sv. Vojtěcha

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.
#socha-sv-vojtecha

sochy pod libochovickým zámkem

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Sokolí hnízdo

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.
#zamek-sokoli-hnizdo

Sokolí vrch

Rozhledna kombinovaná s telekomunikačním stožárem na kopci mezi Dobrnou a děčínskou čtvrtí Folknáře. Celková výška 51 m, vyhlídková plošina 31,145 m nad terénem. Otevřena 1. 5. 2004.
#rozhledna-sokoli-vrch

solnice

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

sousoší Kalvarie

Barokní sousoší Kalvarie z roku 1717 se nachází severně od farního kostela Všech svatých. Rozměrná skupina s Ukřižovaným, Pannou Marií a svatým Janem Evangelistou patří k poměrně bohaté sochařské výzdobě města, doplněné z nedaleké Přísečnice.
#sousosi-kalvarie

sousoší Nejsvětější Trojice

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).
#sousosi-nejsvetejsi-trojice-dolni-plane

sousoší Nejsvětější Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.
#sousosi-nejsvetejsi-trojice-dolni-plane-10475

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-dolni-plane

sousoší sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-a-sv-antonina-paduanskeho

Staňkovice

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.
#zamek-stankovice

Stará papírna

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

stará radnice

Původní postoloprtská radnice stojí od roku 1726 v severozápadním rohu hlavního náměstí, částečně zakrytá dodatečně vestavěným blokem domů. V letech 1850–1949 sídlo okresních orgánů, dnes kanceláře a drobné provozovny.
#palac-dum-stara-radnice-krnin

stará radnice

Stará litvínovská radnice byla postavena v letech 1767–69 na místě původního hraběcího sirotčince východně od kostelního areálu. Několikrát přestavěna v 19. století, sídlem městské správy do roku 1938. V letech 1947–64 museum, od té doby různá kulturně-společenská využití.
#palac-dum-stara-radnice-malcice

stará radnice

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.
#palac-dum-stara-radnice

stará synagoga

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.
#stara-synagoga-dolni-plane

stará vojenská nemocnice

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.
#palac-dum-stara-vojenska-nemocnice

staré ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu

Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.
#palac-dum-stare-reditelstvi-spolku-pro-chemickou-a-hutni-vyrobu