Památky Ústecký kraj

pomník bitvy u Ústí

Replika pomníku z roku 1952, který stál asi 800 m jihovýchodně na katastru zaniklých Hrbovic. Původní pomník z roku 1926 odstřelen 21. 6. 1941, zachovala se řada darovacích kamenů z míst se vztahem k husitství. Dnešní pomník odhalen roku 2000.

pomník generála Colloredo-Mannsfelda (rakouský pomník)

Pomník zvaný obecně Rakouský patří ve skutečnosti generálu Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi. Příslušníci jeho jednotky a příbuzní jej nechali postavit podle návrhu pplk. Querlonda r. 1825. Spolu s ostatními pomníky bitvy rekonstruován poč. 70. let 20. stol.

pomník generála Kleista

Pomník postavený ve formě kamenného obelisku roku 1913 ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova připomíná generála von Kleist, velitele pruského sboru, který svým nečekaným příchodem 30. 8. 1813 odřízl francouzské armádě ústupovou cestu do Saska.

pomník generála Vandamma

Pomník na místě, kde byl zajat francouzský generál Dominique Joseph René Vandamme ruskými kozáky v bitvě u Chlumce a Přestanova (30. 8. 1813) na horním konci vsi Žandova.

pomník Hanse Kudlicha

Jednoduchý pomník ve formě kamenného hranolu, nesoucího litinový jednoradličný pluh. U křižovatky pod vsí Kletečná připomíná zásluhy Hanse Kudlicha (1823–1917) na zrušení robotních povinností v habsburské monarchii.

pomník Hanse Kudlicha

Pomník poslance Hanse Kulicha, autora návrhu na zrušení roboty r. 1848. Postaven 1888. Poč. 80. let 20. st. dočasně v depozitáři, po čase vrácen na místo. Čtyřmetrový pískovcový obelisk na kupě 150 kamenů s jmény obcí, které jej nechaly postavit.

pomník J. E. Purkyně

Jan Evangelista Purkyně se v Libochovicích narodil 18. prosince 1787. Pomník vytvořil v roce 1887 Josef Strachovský. Busta je osazena na vysokém podstavci s nápisy v jeho čele i po stranách.

pomník Karla Hynka Máchy

Bronzová socha K. H. Máchy byla v Litoměřicích slavnostně odhalena dne 21.11.2010. Socha od J. V. Myslbeka měla být v Litoměřicích již před 100 lety - byla ale umístěna v Praze na Petříně (r. 1912) a její kopie se Litoměřice dočkaly až r. 2010. Od pražské sochy se odlitek liší tím, že nemá věnec.

pomník Karlu Hynku Máchovi

První Máchův pomník v Litoměřicích zbudován r. 1936 ke 100. výročí básníkova úmrtí. Jeho autorem sochař a medailér Václav Blažek. Pomník umístěn u budovy místního divadla. Ke 200. výročí Máchova narození r. 2010 postavena ještě kopie Myslbekova pražského pomníku u cesty na Mostnou horu.

pomník ke 100. výročí bitvy u Chlumce 1813

Jednoduchý porfyrový sloup byl odhalen ke 100. výročí vítězství spojeneckých armád nad Napoleonem v bitvě u Chlumu r. 1813. Autorem pomníku byl Josef Seiche z Teplic. Později pomník zanedbán a dokonce povalen, nedávno rekonstruován.

pomník obětem I. světové války

Pomník obětem I. sv. války byl vztyčen dne 24.6.1928. Desky nesou jména padlých v bojích v Srbsku, Rusku a Itálii i těch, kteří zemřeli na následky válečných útrap po návratu do vlasti. Zchátralý pomník byl díky místním občanům a za podpory města Litvínov obnoven a slavnostně odhalen dne 30.5.2012.

pomník obětem II. světové války

Pomník u silnice v Malém Háji připomíná tragickou událost z 11.6.1945, zastřelení deseti rukojmí z řad místních Němců. Byl to akt neadekvátní odvety za postřelení českého vojáka příslušníky SS. Památník byl postaven na místě hromadného hrobu obětí.

pomník obětem katastrofy na dole Döllinger

Dne 10. 2. 1879 došlo v důsledku zanedbání zásad bezpečnosti těžby na dole Döllinger severně od Duchcova k průvalu teplických léčivých vod, při kterém zahynulo 21 horníků. Jejich pomník stojí v jižní části starého městského hřbitova.

pomník obětem povodní

Pomník obětem povodní se nachází na konci lesní cesty do které ústí stebenská ulice, zvaná jejími obyvateli Na protektorátě nebo Německá ulice. Leží na Podviničném potoce.

pomník obětem sedmileté války

Jeden z pomníků vojáků padlých při ústupových bojích v okolí České Kamenice po bitvě u Kolína 18.–20. 7. 1757. Nechal je roku 1906 zhotovit vysloužilý důstojník Eduard Lehmann z nedaleké Chřibské.

pomník padlým z I. světové války

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

pomník padlým z let 1848 a 1866

Mramorový pomník obětem válek z let 1848 a 1866 nechal r. 1898 vytvořit Sbor vojenských vysloužilců v Chudeříně. R. 2008 byl pomník v havarijním stavu sejmut. Díky skupině nadšenců v čele s p. Josefem Čtvrtníčkem a s pomocí města byla vytvořena a dne 30.4.2010 slavnostně odhalena replika pomníku.

pomník pruského krále Bedřicha Viléma III.

Pomník pruského krále Bedřicha Viléma III. z roku 1841 od A. Nobileho v Teplicích na Letné. Zanikl po pádu c. a k. monarchie.

pomník T. G. Masaryka

Pomník T. G. Masaryka byl vytvořen patrně ve 30. l. 20. stol. V obd. německé okupace byl odstraněn, k jeho slavnostnímu znovuodhalení došlo 19.5.1946. Po únoru r. 1948 byl z pomníku odstraněn reliéf T.G.M. Z iniciativy místních občanů byl pomník obnoven a v říjnu r. 2008 znovu slavnostně odhalen.

pomník Walthera von der Vogelweide

Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.

pomník Wolfganga Amadea Mozarta

Mozartova socha, chystaná pro pražské Stavovské divadlo, byla roku 1920 postavena na podstavec, uvolněný před teplickou radnicí odstraněním pomníku Josefa II. Zde stála do roku 1945, poté přemístěna na nádvoří místního zámku, později na dvůr technických služeb. Od léta 1988 stojí na dnešním místě.

popraviště

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

posádkové velitelství

Budova bývalého posádkového velitelství v Terezíně byla severně od budoucího kostela postavena v letech 1787–8 jako trojkřídlý raně klasicistní objekt s výraznou bosáží. Po opravě následků povodně 2002 slouží jako obytný dům.

Postoloprty

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

povodňový památník

Novogotický památník byl postaven u mostu přes říčku Blšanku v centru obce Kryry po povodni, která v r. 1872 zničila v obci mnoho domů a při které zahynula řada lidí. K prudkosti povodně přispělo protržení hrází několika rybníků. Roku 2012 byl památník opraven.

pramen rudné vody

Vývěr železitého pramene, který dal jméno pozdějšímu městu Roudnice, z barokní ohradní zdi zahrady někdejšího augustiniánského proboštství.

Pravčická brána

Pravda

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

proboštství

Severní stranu Dómského náměstí uzavírá od roku 1886 stavba proboštství, provedená ve střízlivých eklektických formách. Slouží administrativnímu chodu biskupského úřadu.

protistřepinový kryt Litvínov-Záluží

Protistřepinový kryt, něm. Splitergraben, byl postaven počátkem čtyřicátých let 20. století na ochranu před střepinami bomb a protileteckých granátů během spojeneckých náletů na petrochemický závod Hydriewerke. Kryt byl vybudován pod úrovní terénu, podlaha byla betonová, stěny a strop z cihel.