Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.
#palac-dum-muzeum-ceske-vesnice
Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.
#muzeum-ceskeho-granatu
Novorenesanční budova bývalé německé obecné školy byla postavena roku 1887. Od počátku 90. let 20. století zde sídlí muzeum ghetta, které prezentuje exponáty z let 1941–45, kdy Terezín sloužil jako sběrný tábor pro Židy z řady evropských zemí.
#palac-dum-muzeum-ghetta-nemecka-skola
Hájovnu a několik loveckých chat v alpském stylu nechal postavit majitel panství kníže Kinský po r. 1905, kdy vyhořel původní lovecký zámeček z r. 1855. Zajímavostí je bazén pro panstvo, vytesaný ve skalním suku. Dnes chaty slouží jako penziony a výletní restaurace.
#palac-dum-na-tokani
Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.
#rozhledna-nackovice-loveckovice
Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.
#palac-dum-nadrazni-budova
Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.
#nahrobek-karla-hynka-machy
Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.
#hrad-najstejn-neustein-kvetnov
Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.
#prirodni-scenerie-narodni-prirodni-pamatka-kamenna-slunce
Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy
#pevnost-bunkr-naucna-stezka-cs-opevnenim-krizovy-buk
Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.
#navesni-kaplicka-zvonicka
Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.
#megalit-menhir-necemicke-kamenne-rady
Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.
#palac-dum-nemocnice
Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.
#zamek-nepomysl-louny
Nepatrné zbytky zaniklého hradu neznámého jména. Postaven ve 2. pol. 13. století, zanikl zřejmě již v polovině 14. století. Z trojdílného hradu (jádro a 2 předhradí) dochovány nevýrazné zbytky zdiva, valy a příkopy.
#hrad-neznamy-hrad-u-albrechtic-hausberg
Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.
#prirodni-scenerie-nouze
Budova z let 1936–38 nahradila na severní straně dnešního Náměstí Míru přádelnu někdejší valdštejnské textilní manufaktury z počátku 18. století. Stavba je dokladem nefunkcionalistické moderny, oblíbené v tehdejších německojazyčných částech Československa.
#palac-dum-nova-radnice-litvinov-horni-litvinov
Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.
#palac-dum-nova-radnice-postoloprty
Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.
#palac-dum-nova-radnice-bilina
Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.
#nova-ves-usti-nad-labem
Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.
#palac-dum-nove-reditelstvi-spolku-pro-chemickou-a-hutni-vyrobu
První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.
#zamek-novy-hrad
Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.
#zamek-novy-zamek-trmice
Hrad postaven místo nepohodlného Starého Žeberka, nebyl zřejmě zcela dokončen a v průběhu 1. pol. 15. stol. zanikl. Zachovány zbytky zdiva paláce a hradeb, mohutný do skály vytesaný příkop a opevnění ve formě valů a dalších příkopů .
#hrad-novy-zeberk
Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.
#novy-zidovsky-hrbitov-teplice
Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).
#novy-zidovsky-hrbitov-roudnice-nad-labem
Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.
#novy-zidovsky-hrbitov-libesice-liebeschitz
Nový židovský hřbitov v Postoloprtech nahradil staré pohřebiště ve druhé polovině 19. století a dnes je téměř úplně zničený. Zachovala se pouze ohradní zeď. Jsou zde pohřbeni také vojáci Rudé armády.
#novy-zidovsky-hrbitov-postelberg
Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.
#obecni-kaple-polepy
Podzemní část kopané studny hluboké 26,5 m, zakrytá betonovým krytem. Zřízena roku 1695 nákladem majitele chlumeckého panství Jana Františka Kolovrata Krakovského a opatřena rumpálem, krytým dřevěným studničním stavením. Ten byl přenesen roku 1977 do Souboru lidové architektury v Zubrnicích.
#technicka-pamatka-obecni-studna-strizovice
