Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.
#technicka-pamatka-hradni-pivovar
Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.
#hrad-hradni-vrch
Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.
#tvrz-hradniky-usti-nad-orlici
Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.
#hrad-hradove-strimelice
Náhorní planina osídlena od mladší doby kamenné. V době bronzové hradiště. Slovanské hradiště z 8. stol, v 9. stol. spojováno s Canburgem z franských análů. V 9.–10. stol. opevněný dvorec a kostel sv. Jiří. Hradiště opuštěno asi ve 13. stol.
#hradiste-hradsko-melnik
Pozdně gotický zámek na místě někdejší tvrze. V 80. letech 16. stol zde vzniká nový renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park.
#zamek-hranice-galerie-v-severnim-kridle-zamku
Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě (zatím naměřeno 473,5m září 2016). Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Propast vytvořily silné výrony termálních vod z hlubin (v podvodní části jsou jedinečné gejzírové krápníky). Součástí propasti je jeskyně.
#prirodni-scenerie-hranicka-propast
Hraničky ležely na současné červené turistické značce vedoucí od Žulové na zříceninu Rychleby. Obec zanikla po 2. sv. válce po odsunu německého obyvatelstva, později zdemolována armádou. V místě obce je dodnes hraniční přechod pro pěší.
#hranicky-zanikla-obec-granzdorf
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
#hranicni-kamen-jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
#hranicni-kamen-jihlava-jihlava
Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.
#hranicni-kamen-od-cerne-ostravice
Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.
#hranicni-kameny-obora-holedna-brno
U Tří kamenů je rozcestí turistických cest, kde stojí hraniční kameny tří panství – kelčského, bystřického a lukovského. Na místě se nachází též pomníček studentky kroměřížského gymnázia, která zde v roce 1947 umrzla.
#pomnik-pamatnik-hranicni-kameny
Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).
#hranicni-kameny-u-prechodu-nove-hrady-pyhrabruck
Trojboký pískovcový hraniční kámen s heraldickými prvky byl zhotoven v roce 1681. Jeden z mála dochovaných kamenů, v minulosti vytyčujících hranici panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Od roku 1958 národní kulturní památkou.
#hranicni-sloup-mala-moravka
Atypická rozhledna (25 m vysoká, 541 m n. m.) vznikla ze dvou telekomunikačních věží příhradové konstrukce z r. 1980. Po r. 1999 byly nevyužívané věže určeny k demolici; po prodeji Městu Albrechtice byly upraveny na rozhlednu se dvěma vyhlídkovými plošinami, spojenými lávkou otevřenou roku 2011.
#rozhledna-hranicni-vrch
Zámek byl postaven v l. 1816–1827 podle plánů zednického mistra Karla Schlepa. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.
#zamek-hranicni-zamek
Samota Hraza, dnes zbytek vodního mlýna, hospody a dvou stavení. V minulosti zde bývala kaplička sv. Jana Nepomuckého. Samota vznikla jako náhrada středověké vesnice Stará Ves (zmínka r. 1459), která byla zrušena postavením rybníka.
#hraza-kralice-na-hane
Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.
#hradiste-hrazany-pribram
Hrázděný dům č.p. 158 z roku 1694 je jedním z posledních tohoto druhu v Litvínově. Původně bývalo přízemí domu dřevěné, později jej nahradila kamenná zeď. Patro bylo hrázděné. V 19. století zde byla Klausnitzeho pivnice a vinárna. Západní štít je znehodnocen trojdílným oknem.
#palac-dum-hrazdeny-dum-c-p-158
Hrázděný špýchar v Královicích je usedlost č. 7. Pochází z 18. století. Drobná stavbu postavená na zděném přízemí. Špýchar zachovalý v původním stavu. V současnosti postupně opravován.
#technicka-pamatka-hrazdeny-spychar
Zřícenina vodního mlýna stojí pod hrází vysychajícího rybníka. Kdy stavba vznikla, není známo. Poprvé je mlýn doložen počátkem 19. stol. Na přelomu 20. a 21. stol. bylo ještě možné vstoupit do poschodí. Dnes jsou již střecha i poschodí zřícené.
#vodni-mlyn-hrazny-mlyn
Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.
#hrbitov-albrechtice-nad-vltavou
Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).
#hrbitov-hrobky-jeniku-zasadskych-z-gamsendorfu-a-gottlovych
Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.
#prirodni-scenerie-hrbitov
Hřbitov v prostoru pod barokními šancemi byl založen roku 1786 a zrušen roku 1906. Dochovalo se 42 náhrobníků z počátku 19. století, většinou zabudovaných do eskarpní zdi opevnění, a dva fragmenty volně stojících náhrobků.
#hrbitov-hradcanske-delostrelecke-posadky
Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.
#pomnik-pamatnik-hrbitov-obeti-1-svetove-valky
Městský hřbitov v Brandýse založen koncem 17. stol. kolem barokní výklenkové kaple s freskou z r. 1702. Jeho nové centrum vzniklo kolem novorománské kaple sv. Rozálie z r. 1880, dnes upravené na smuteční síň. Vzhledem k významu některých hrobů a jejich umělecké výzdobě od r. 1958 kulturní památka.
#hrbitov-s-kapli-sv-rozalie
Bývalé pastviště se stalo hrobem především francouzských a rakouských vojáků napoleonské války okolo r. 1800 a následně i pruských a ruských vojáků. R. 1841 zde byl vztyčen Janem ze Salm-Reifferscheidtu žulový pomník.
#pomnik-pamatnik-hrbitov-z-napoleonskych-valek
Hřbitov založen roku 1884. Hřbitovní kaple postavena v novorománském stylu, je opatskou hrobkou. Po stranách řádový hřbitov strahovských řeholníků řádu svatého Norberta (premonstrátů). Před kaplí krucifix a hrob prvního nebušického faráře.
#hrbitovni-kaple-praha-6-nebusice
