úterý, 17. září 2019. Svátek slaví Naděžda, zítra Kryštof
První zmínka o pivovaru je z r. 1550. Za třicetileté války byl vypálen Švédy, obnoven v barokním slohu v r. 1653. Výroba ukončena r. 1932. V 60.–90. l. 20. stol. využit na sklady a ubytování. Pivovarské sklepy jsou vytesány ve skále pod hradištěm.
Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.
Zámek stojí na místě původní dřevěné tvrze (13. stol.). Ve 14. stol. za arcibiskupa Arnošta z Pardubic postaven kamenný hrádek. Po r. 1670 za arcibiskupa M. F. Sobka z Bílenberka opraven a barokně rozšířen. Po r. 1849 sídlem báňské školy. Opraven v 70. - 80. l. 20. stol. Dnes galerie a TIC.
Zámek svatého Germana u Saint-Germain-en-Laye je královským zámkem, ležící v départementu Yvelines západně od Paříže.
Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.
Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.
Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.
Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.
Budova pozdně renesanční tvrze z r. 1626 postavena Vilémem ze Šicendorfu. R. 1805 připojena ke schwarzenberskému Orlíku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím poškozena požárem r. 1982, nad vjezdem dochovaná erbovní deska stavitele, po opravě slouží restaurátorské dílně a pro kulturní akce.
Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.
Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.
Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.
Zámek vystavěn v pozdně renesančním slohu po r. 1608. Po r. 1948 přešel do správy Státních statků. Tehdy nastala devastace zámku. R. 1992 předán v restituci potomkům původních majitelů. Rekonstrukce byla zahájena, ale r. 1994 stavba z finančních důvodů zakonzervována, nadále však chátrá.
Zámeček vystavěn v roce 1903 v novorenesančním stylu. V okolí zámečku jezírko s kapličkou.
Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.
Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.
Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.
Labský vodní stupeň, postavený v letech 1914–32 podle projektu arch. Františka Roitha. Nahradil původní pevný jez, který zhoršoval důsledky povodní v Mlékojedech, Lobkovicích a Kozlech. Součástí díla jsou i odvodňovací stoky z okolní nivy.
Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.
Pozůstatky jednoho z prvních moderních vodních děl na středním Labi – postaveno v letech 1908–11, fungovalo do roku 1974. Komora o rozměrech 73 x 11 m umožnila plavbu lodí o nosnosti až 800 t. Dochovány chátrající jezové pilíře podle návrhu Pavla Janáka a části jezové technologie.
Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.
Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.
Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.
Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.
Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.
Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.
Kamenný kruh zvaný kromlech byl na východním okraji Zichovce vybudován r. 2010 jako novodobá replika prehistorických kruhů keltského původu. Tvoří jej celkem 13 kamenů ze tří různých lomů a hornin o celkové hmotnosti téměř 48 tun.
Dnešní Zittův mlýn se nachází na Struhařovském potoce a patří k nejstarším mnichovickým budovám. Je doložen již r. 1600 a protože nikdy nevyhořel, dochoval se v pův. podobě. Od r. 1873 v majetku rodiny Zittovy, v provozu do konce r. 1942. Nyní obytný objekt upravován na budoucí muzejní expozici.
Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístněný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kmen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.
|
Přihlášení |
