Památky

Horní hrad

Zchátralý zámek přestavěný z hradu. Královský hrad z 13. st., přestavěn za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.
#hrad-horni-hrad

Horní Hrádek

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.
#tvrz-horni-hradek

Horní Kolo

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.
#brana-opevneni-horni-kolo

Horní Kounice

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.
#tvrz-horni-kounice

Horní Kralovice

Zaniklý zámek byl postaven jako tvrz ve 13. stol. V r. 1571 ji získal Václav Zajíc z Házmburka a přestavěl jí na barokní zámek. V 19. stol. prošel zámek klasicistní (majitel Jan Gottman) a poté neobarokní přestavbou (maj. Dionýs Locke). R. 1946 byl zestátněn a r. 1970 ustoupil vodní přehradě Švihov.
#zamek-horni-kralovice

Horní Lhotice

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.
#tvrz-horni-lhotice

Horní Libchava

Zámek postaven v roce 1574 Jindřichem z Wartenberka. Od poloviny 17. stol. až do roku 1926 v majetku Maltézských rytířů.
#zamek-horni-libchava

Horní Libchavy

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.
#tvrz-horni-libchavy

Horní Maršov

Zámek postaven v r.1792 v doznívajícím barokním stylu, s přechodem ke klasicismu. V roce 1869 přestavěn v novorenesančním stylu a přistavěna věž. V l. 1907–1910 přistavěno doprostřed jižního průčelí schodiště.
#zamek-horni-marsov

Horní mazácké skály

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.
#horni-mazacke-skaly

Horní Moštěnice

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.
#zamek-horni-mostenice

Horní Němčí

Pozůstatek tvrze, která však není v písemných pramenech doložena. Její stáří ani historie nejsou známé, nálezy z tvrziště obsahovaly zlomky středověké keramiky. Na místě lze vidět uměle navršený kruhovitý pahrbek o průměru asi 17 m, vysoký kolem 4 m. Okolo jádra je zachovaný příkop a náznaky valů.
#tvrz-horni-nemci

Horní Palata

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.
#horni-palata-praha-5-smichov

Horní Police

Raně barokní zámek byl přestavěn ze staršího sídla krátce před rokem 1689. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Zámek je v dnešní době veřejnosti nepřístupný, kromě příležitostí kdy se v přízemí pořádají výstavy.
#zamek-horni-police

Horní Rozsíčka

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.
#tvrz-horni-rozsicka

Horní Slatina

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.
#tvrz-horni-slatina

Horní Soběšovice

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.
#zamek-horni-sobesovice

Horní Suchá

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.
#zamek-horni-sucha

Horní synagoga

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.
#horni-synagoga-mikulov

Horní Tošanovice

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.
#zamek-horni-tosanovice

Horní Újezd

Nejisté pozůstatky tvrze či tvrzí, zatím archeologicky nedoložené.
#tvrz-horni-ujezd

Horní Vlčice

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.
#hrad-horni-vlcice

Horní Žukov

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.
#zamek-horni-zukov

Hornice

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.
#tvrz-hornice-trebic

hornické muzeum

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.
#technicka-pamatka-hornicke-muzeum

Hornické muzeum OKD - Důl Anselm

Ukázka vývoje dobývání uhlí od r. 1782 po současnost v lokalitě bývalého Dolu Anselm v Ostravě. Zahrnuje především stroje a zařízení, z nichž část je předváděna v provozu. Důlní expozice je zpřístupněna fáráním jámou.
#skanzen-hornicke-muzeum-okd-dul-anselm

Hornický skanzen

Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.
#skanzen-hornicky-skanzen

Horoměřice

Zámek byl přestavěn ze staršího hospodářského dvora v první polovině 18. století kdy byl v majetku strahovského kláštera, který ho užíval až do roku 1945.
#zamek-horomerice-praha-zapad

Horosedly

Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.
#zamek-horosedly-pisek

Hořovice

Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.
#zamek-horovice