Památky středočeský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Ostrov

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.
#tvrz-ostrov

Ostrov u Záp

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.
#tvrz-ostrov-u-zap

Ostrý

Zaniklá tvrz. Snad byla založena ve 14. stol., neboť se předpokládá se že odtud mohl pocházet zemanský rod Čámských z Ostrého, poprvé připomínaný r. 1378. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, přesnější informace může přinést jen archeologický výzkum.
#tvrz-ostry

Ostředek

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.
#zamek-ostredek

Otěvěky

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.
#tvrz-oteveky

Otmíče

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.
#hradiste-otmice

Otryby

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.
#tvrz-otryby-hosin

Otryby

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.
#tvrz-otryby

ozubené kolo

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Pakoměřice

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.
#zamek-pakomerice

Páleč

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.
#tvrz-palec

Památník Antonína Dvořáka

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.
#pamatnik-antonina-dvoraka

Památník Bedřicha Smetany

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

památník Bedřicha Smetany

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.
#palac-dum-pamatnik-bedricha-smetany

Památník Josefa Suka

Památník Josefa Suka je umístěn v jeho letním domku v rodných Křečovicích. Domek postavil r. 1895 otec slavného hudebního skladatele a houslisty. Rodina ho i se zařízením pak r. 1951 odkázala státu. Nyní je ve správě Národního muzea-Českého muzea hudby.

památník Karla Čapka

#pomnik-pamatnik-pamatnik-karla-capka

Památník Lidice

Památník obětem nacistického šílenství. Karl Hermann Frank vydal dne 10. června 1942 rozkaz Lidice zničit a obyvatele zlikvidovat za atentát na SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, se kterým však obyvatelé Lidic neměli nic společného. Bývalá obec je upravena na pietní území.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-lidice

památník Maxmiliány Alsterlové z Astfeldu

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-maxmiliany-alsterlove-z-astfeldu

Památník padlým

Památník z r. 1961 připomínající osud čtrnácti partyzánů z dubna1945 z mezinárodní partyzánské skupiny "Smrt fašizmu". Pamětní kámen s informační deskou zde obklopuje skupina dřevěných křížů, nechybí ani stožár na slavnostní vztyčení vlajky.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-padlym

památník Prokopa Holého

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-prokopa-holeho

Památník Vojna

Původně zajatecký tábor z let 1947-1949 pro německé válečné zajatce byl v období let 1949-1951 přebudován v tábor nucených prací. V období let 1951-61 sloužil jako vězeňské zařízení zejména pro politické vězně komunistického režimu. Nyní součást Hornického muzea Příbram.
#pomnik-pamatnik-pamatnik-vojna-u-pribrami

památník zasnoubení císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou

Ojedinělý pískovcový památník s křížem na vrcholu postavený roku 1854 se nachází nad severozápadním okrajem Nelahozevsi vedle polní cesty nad hřbitovem, která je pokračováním Školní ulice.

pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic

Pískovcový pamětní obelisk z roku 1607. Postaven na paměť rekatolizace smečenského panství, kterou provedl Jaroslav Bořita z Martinic, tehdejší majitel panství. Obelisk je restaurovaný a v dobrém stavu.
#pametni-obelisk-jaroslava-bority-z-martinic

Panenské Břežany

Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg kolem r.1840 začal se stavbou. R.1901 jej převzala Hospodářská a úvěrová banka a prodala. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer. Po válce zestátněn. Nyní je v soukromém vlastnictví a byly zahájeny restaurační práce.
#zamek-panenske-brezany-kostelec

Panenské Břežany

Barokní zámek z první pol. 18. století. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po r.1945 se zámek stal majetkem státu.
#zamek-panenske-brezany

Panská hospoda

Panská hospoda je dům, který vznikl na náměstí ve Velvarech v letech 1696-1698 přestavbou staršího objektu. Jedná se o barokní dvoukřídlý patrový dům se středním rizalitem. Průčelí je členěno lizénovými rámci a obdélníkovými okny.

panská sýpka

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.
#palac-dum-panska-sypka-hluboka-nad-vltavou

panská sýpka

Barokní sýpka z roku 1700 bývala součástí hospodářského zázemí smečenského zámku. Dochováno typické barokní schodiště ve středu uličního průčelí. Dnes je zde dělostřelecké muzeum, přístupné po dohodě na městském úřadě.
#palac-dum-panska-sypka

panský dům

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

panský dvůr

Panský dvůr ve Vyšínku založil roku 1739 hrabě Filip Josef Kinský. Na vstupním portálu sýpky znak Kinských. V roce 1950 součást Státního statku Zlonice. Stavby na severní hranici dvora v osmdesátých letech zbořeny. Sýpka, stáje a stodola prohlášeny v roce 2003 kulturní památkou.
Zavřít reklamu