Památky

Bítov

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.
#hrad-bitov-znojmo

Bítov

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.
#tvrz-bitov-novy-jicin

Bitozeves

Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.
#tvrz-bitozeves-louny

Blahotice

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.
#zamek-blahotice-kladno

Blansek

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.
#hrad-blansek

Blansko

Zříceniny hradu posteveného kolem roku 1400 pány z Lungvic. 1402 hrad dobyt. Do počátku 17. století hrad využíván jen jako vězení, po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a rychle chátral.
#hrad-blansko-mirkov

Blansko

Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.
#zamek-blansko

Blaschkeho vila

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.
#palac-dum-blaschkeho-vila

Blatecký mlýn

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království.
#vodni-mlyn-blatecky-mlyn

Blatenský příkop

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.
#technicka-pamatka-blatensky-prikop

Blatenský vrch

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.
#rozhledna-blatensky-vrch

Blatná

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.
#zamek-blatna-strakonice

Blatník

Zaniklý hrad Blatník popsal A. Sedláček jako malý vodní hrad se dvěma věžemi. První známý majitel r. 1339 Ctibor z Blatníka. Zanikl buď v husitských válkách či nezájmem posledního majitele - opatovického kláštera. Hrad stával v prostorách dnešního nepřístupného areálu firmy Explozie Semtín.
#hrad-blatnik-rybitvi

Blatno

Zámek - sídlo OÚ. Komendu něm. rytířů ze 14. st přestavěl r. 1560 Jan z Vietmile na renesanční zámek. Po r. 1707 za Lichtenštejna část stržena a přestavěna barokně. Po r. 1791 chátral. R.1903 bylo zbořeno jedno křídlo a z druhého sneseno patro.
#zamek-blatno-chomutov

Blato klaus – Mohyla

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.
#technicka-pamatka-blato-klaus-mohyla

Blažim

Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.
#tvrz-blazim-louny

Blažkov

Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.
#tvrz-blazkov-babinec

Blažkův mlýn

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.
#vodni-mlyn-blazkuv-mlyn

Blažovice

Zámek postaven v polovině 18. století na místě staršího dvora ženským dominikánským klášterem sv. Anny v Brně. Od roku 1782 patřil Náboženskému fondu, od roku 1824 Ditrichštejnům a od roku 1850 Mitrovským z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1947 připadl státu.
#zamek-blazovice-brno-venkov

Blešno

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.
#hrad-blesno-hrad-na-blesenskem-vrchu

Blížejov

První zpráva o Blížejově je z r. 1324, kdy je v držení vladyků Uhy, Zdeňka a Beneda z Blížejova. První zmínka o tvrzi je až v r. 1542. V pol. 17. stol. vlastní část obce s tvrzí Horšovský Týn. Při jejím dvoře byl v 18. stol. přistavěn malý barokní zámek, který v 19. stol. sloužil ke správním účelům.
#zamek-blizejov-domazlice

Blšany u Loun

V r. 1637 Jan Karel Příchovský z Příchovic dal starou tvrz přestavět na barokní zámek.
#zamek-blsany-u-loun

Blücherův palác

Barokní palác vybudovaný v 16. století získal současnou podobu při přestavbě r. 1737. Od r. 1832 byl v majetku rodu Blücherů. V současnosti slouží potřebám Slezského zemského muzea. Průčelí je bohatě členěno štukami a pilastry.
#zamek-blucheruv-palac

Bludov

Nepatrné zbytky hradu a trojkřídlý renesanční zámek.Za česko - uherských válek byl hrad dobyt a pobořen. Lichtenštejnové postavili v r. 1624 v Bludově znovu panské sídlo. Zámek byl rozšířen a celkově barokně upraven na počátku 17. století.
#zamek-bludov

Bludov

Skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.
#hrad-bludov

Bludoveček

Zámeček postaven pravděpodobně po roce 1530 za Žerotínů. Snad na počátku 17. století přestavěn na pozdně renesanční letohrádek. V roce 1741 vyhořel a za použití zbytků zdí byla na jeho místě postavena barokní sýpka.
#zamek-bludovecek

Bobrová

Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.
#hrad-bobrova-valy

Bochov

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.
#hrad-bochov-alt-hartenstein

Bohdalice

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.
#zamek-bohdalice-vyskov

Bohdalov

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.
#tvrz-bohdalov-pelfryd