Památky olomoucký kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Lurdská jeskyně

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Lusthaus

Samota Lusthaus vznikla jako myslivna a hostinec v 2. pol. 17. stol. na místě asi původního tzv. Horního dvora, možná i středověké tvrze (doposud jsou spíše nejasnosti). Objekt zanikl při husitském tažení. Dějiny místa jsou spjaté s nedalekými Drahanovicemi.

Lysov

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Majetín

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Malé Hradisko

Malé Hradisko se nachází na předměstí keltského oppida. V 17.-18. stol. zde stávala tvrz, která velice často měnila majitele. Pravděpodobně vznikla z hospodářského dvora a nakonec zanikla. Její lokalizace se udává do dvou možných míst. Přesné místo však doposud není stoprocentně známo.

Malé Hradisko

Zajímavá stavba, pravděpodobně příležitostný větrný mlýn na Drahanské vrchovině.
#vetrny-male-hradisko

Malhotice

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.
#zamek-malhotice

Malhotice

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.
#tvrz-malhotice

Malý Rabštýn

Malý Rabštýn je asi 40 m vysoká horolezecká skála tyčící se nad řekou Bystřicí mezi vlakovými stanicemi Domašovem nad Bystřicí a Jívovou.
#-maly-rabstyn

mariánský morový sloup

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.
#mariansky-morovy-sloup-a-litinova-kasna

mariánský sloup

Barokní mariánský sloup s dominantou pískovcové sochy Panny Marie s dítětem na Masarykově náměstí v centru města. Postaven v r. 1694 nákladem děkana Jiřího Balšánka.
#mariansky-sloup-holesice

mariánský sloup

Mariánský sloup postavený nákladem knížete Josefa Adama z Lichtenštejna v roce 1719 na památku morové epidemie v letech 1715–16. Na vrcholu sloupu pozlacená socha Panny Marie.
#mariansky-sloup-dobrotin-6382

mariánský sloup

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.
#mariansky-sloup-holesice-6987

mariánský sloup

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.
#mariansky-sloup

mariánský sloup

Tordovaný sloup se sochou Panny Marie byl začleněn do objektu u bývalé Dolní brány. Pochází z přelomu 17. a 18. století.
#mariansky-sloup-janov

mariánský sloup

Uničovský mariánský sloup byl vystavěn roku 1743. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty. Na bočních sloupech stojí sochy svatých. Součástí výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra.
#mariansky-sloup-dobrotin

mariánský sloup

Mariánský sloup ve vrcholně barokním stylu byl postaven jako poděkování za za přežití morové rány, která zasáhla město r. 1714. Sloup byl dokončen r. 1720. Za autora je označován Michael Kössler nebo Jan V. Sturmer. Opravy sloupu v l. 1911, 1931, 1958 a 1994-96. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR.

Maršíkov

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Masné krámy

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.
#palac-dum-masne-kramy

Mauzoleum jugoslávských vojáků

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo - Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austema. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.
#pomnik-pamatnik-mauzoleum-jugoslavskych-vojaku

mauzoleum rodiny Kleinů

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.
#mauzoleum-rodiny-kleinu

Medvědí kámen

Medvědí kámen – 907 m n. m. je skalní vyhlídka vzdálena 4 km od lázní Jeseník s výhledy na Rychlebské hory.
#-medvedi-kamen

Merkurova kašna

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.
#merkurova-kasna

Městská knihovna

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.
#mestska-knihovna

městské hradby

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.
#brana-opevneni-mestske-hradby-ujezdec

městské hradby

V Hranicích je dochována část městských hradeb s baštami. Město bylo opevňováno v letech 1292-1296 valovou hradbou, za Cimburků pak kamennou v letech 1435-1460. Za Pernštejnů v letech 1475-1547 vzniklo druhé kamenné opevnění.

městské opevnění

Místo původních palisád postavena do 1327 kamenná hradba s čtyřmi branami a fortnou. Zesílení počátkem husitských válek a na přelomu 15. a 16. stol. Po dobytí Uničova Švédy 1642 nové zemní prvky, poslední oprava 1742. Od poč. 19. stol postupný zánik.
#brana-opevneni-mestske-opevneni-dobrotin

městské opevnění

Opevnění bylo budováno za Pernštejnů v 15. století. 1643 švédy pobořeno. 1840 byly na zbořeny brány a některé bašty. Vlastní hradby se do dnešních dní zachovaly v délce 1137 m.
#brana-opevneni-mestske-opevneni-holesice

městské opevnění

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.
#brana-opevneni-mestske-opevneni-janov

městské opevnění

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.
#mestske-opevneni