Památky moravskoslezský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Hošťálkovice

Na místě původní tvrze patrně z 15. století nechal v roce 1832 vybudovat J. Römisch malý empírový zámeček. Za pozdějších majitelů Rotschildů využíván účelově. Dnes zámek přestavěn na bytový dům.
#zamek-hostalkovice-ostrava-hostalkovice

Hošťálkovy

Tvrz postavená mezi roky 1566 až 1582, kdy se Hošťálkovy staly samostatným statkem. Za Skrbenských v 60. letech 18. stol. přestavěna na zámek, od roku 1837 v majetku hrabat z Arcu.
#zamek-hostalkovy-bruntal

hotel Imperial

První luxusní hotel v Moravské Ostravě. Vystavěn hoteliérem J. Pecákem (Petzakem) v r. 1903. Na tehdejší dobu byl velmi komfortně vybavený. V r. 1910 rozšířen. V r.1951 výrazná modernizace a přístavba od architektů bratrů Šlapetů.
#hotel-imperial-ostrava-moravska-ostrava

hraběcí konírna s mléčnicí

Hraběcí konírna s mléčnicí postavena asi roku 1850, která sloužila k ustájení jezdeckých a kočárových koní i skotu.
#hrabeci-konirna-s-mlecnici

hrable Červík

Kamenná, dřevěnými kůly zpevněná hráz (10 x 3 m) na potoce Červík mezi osadami Lojkaščanka a Samčanka (Staré Hamry). Sloužila k plavení dřeva (potvrzená hrable, klaus sporný). Ucpávky zajištěny dočasně igelity, chátrající, neudržovaná.
#vodni-plocha-hrable-cervik

Hrabyně

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.
#zamek-hrabyne-opava

Hradec nad Moravicí

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.
#zamek-hradec-nad-moravici

Hrádek nad Olší

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku na ostrohu nad řekou Olší v severozápadní části obce Hrádek nad Olší. Z hrádku se dochovalo poškozené centrální jádro a porušený šíjový příkop. Dnes soukromý pozemek.
#hrad-hradek-nad-olsi-dso-2

Hrádek nad Olší

Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.
#hrad-hradek-nad-olsi

Hradiště

Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.
#zamek-hradiste-dolni-dvur

Hradní vrch

Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.
#hrad-hradni-vrch

hraniční kámen od Černé Ostravice

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.
#hranicni-kamen-od-cerne-ostravice

hraniční sloup

Trojboký pískovcový hraniční kámen s heraldickými prvky byl zhotoven v roce 1681. Jeden z mála dochovaných kamenů, v minulosti vytyčujících hranici panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Od roku 1958 národní kulturní památkou.
#hranicni-sloup-mala-moravka

Hraniční vrch

Atypická rozhledna (25 m vysoká, 541 m n. m.) vznikla ze dvou telekomunikačních věží příhradové konstrukce z r. 1980. Po r. 1999 byly nevyužívané věže určeny k demolici; po prodeji Městu Albrechtice byly upraveny na rozhlednu se dvěma vyhlídkovými plošinami, spojenými lávkou otevřenou roku 2011.
#rozhledna-hranicni-vrch

hrobka Beessů z Chrostiny

Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.
#hrobka-beessu-z-chrostiny

hrobka Deymů ze Stříteže

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.
#hrobka-deymu-ze-striteze

hrobka hrabat Henckelů z Donnersmarcku

Hrobka hrabat Henckelů z Donnersmarcku z druhé poloviny 17. století. Na přelomu 19. a 20. století byla hrobka vyklizena. Od roku 2002 je přestavěna na kapli Panny Marie.
#hrobka-hrabat-henckelu-z-donnersmarcku

hrobka Lichnovských

Mauzoleum Lichnovských v podobě novogotické ortogonální kaple z režného zdiva vystavěné v l.1902–03 dle projektu J. Lundwalla. V l. 1945–1996 sloužilo jako místní kostel. Nyní rekonstruováno. Náhrobky Karla Marii, Marie Croÿ-Dülmen a Karla Maxe.
#hrobka-lichnovskych-mauzoleum-knizat-lichnovskych

hrobka rodiny Meinertů

Hrobka postavená pro hraběnku Josefínu Pachtovou, která zemřela dne 6.12.1833 na zámku v Bartošovicích.
#hrobka-rodiny-meinertu

hrobka rodu Bellegarde

Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.
#hrobka-rodu-bellegarde

hrobka rodu Harasovských z Harasova

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.
#hrobka-rodu-harasovskych-z-harasova

hrobka rodu Rašků

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.
#hrobka-rodu-rasku

hrobka rodu Šustalů

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.
#hrobka-rodu-sustalu

hrobka Sedlnických z Choltic

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.
#hrobka-sedlnickych-z-choltic

hrobky Coelestů z Coelestynu, Skrbenských z Hříště a rodu ze Saint Genois

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.
#pomnik-pamatnik-hrobky-coelestu-z-coelestynu-skrbenskych-z-hriste-a-rodu-ze-saint-genois

Hrozová

Zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy dvora, a to na přelomu 70. a 80. let 19. století, kdy léna Hrozová a Moravské Pelhřimovy vlastnili příslušníci slezského rytířského rodu Pinů pocházejicího původně z italské Lombardie. V roce 1908 jej koupil Josef Schofer, jehož rodině zůstal zámek až do roku 1945.
#zamek-hrozova

hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
#hrbitovni-kostel-nanebevzeti-panny-marie-vitkov

Hubertov

Bývalý lovecký zámeček, založený pravděpodobně v polovině 18. století bruntálským komturem Riedheimem. Řádu německých rytířů patřil až do roku 1938. V roce 1945 zkonfiskován. Dnes byty.
#zamek-hubertov-karlova-studanka

Hubertova chata

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.
#zamek-hubertova-chata

hudební pavilon

Unikátní dřevěná stavba hudebního pavilonu postavena v letech 1836–1837. Budova sloužila od prvopočátku jako hudební a divadelní sál. Je dochována v téměř původním stavu. Vstupní zaoblená část je doplněna bílými toskánskými sloupy. Uvnitř se dochoval i jeden ze tří dřevěných lustrů.
#palac-dum-hudebni-pavilon