Památky moravskoslezský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Fialův mlýn

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Filípkův dvůr

Dvůr z konce 16. stol., barokně přestavěný v 1. pol. 18. stol. Statek s obytným domem a připojenými hospodářskými staveními je typickou ukázkou tzv. lidového baroka. Na nárožích obyt. domu válcové věže, místnosti jsou zaklenuty. U vjezdu s kovanou bránou a brankou pro pěší kaple Božího Těla.
#palac-dum-filipkuv-dvur

fojtství

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.
#fojtstvi

fojtství

Pozdně barokní objekt bývalého fojtství v obci Chlebovice na Frýdecko-Místecku. Vystavěn v l. 1739–43 Fr. Žáčkem. V r. 1831 provedena úprava mansardové střechy. Dnes expozice Muzea včelařství.
#palac-dum-fojtstvi

Františkův Dvůr

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

frenštátské historické textilky

Průmyslový a hospodářský růst Frenštátu započal kolem pol. 19. stol., kdy vznikají ve vých. části města textilky F. Křenka a V. Kostelníka. V r. 1902 byla postavena textilka F. Michny. Objekty dodnes dokládají průmyslovou architekturu konce 19. stol.
#technicka-pamatka-frenstatske-historicke-textilky

Freudenštejn

Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.
#hrad-freudenstejn

Frýdberk

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.
#tvrz-frydberk

Frýdecká šibenice

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

frýdeckomístecké historické textilky

Frýdeckomístecké textilky tvoří unikátní soubor staveb rozptýlených v obou částech města. Představují memento vzestupu obou měst. Stavby pocházející z konce 19. století jsou cenné především pro svou architekturu.
#technicka-pamatka-frydeckomistecke-historicke-textilky

Frýdek

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.
#zamek-frydek

Frýdlant

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.
#tvrz-frydlant

Frýdlant nad Ostravicí

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.

Frýdlantské železárny

Železárny založené patrně v roce 1618 olpomouckými biskupy. Měly zpracovávat bohatou železnou rudu ze zdejších hor. Během doby se rozrostly ve významný podnik, který dal vzniknout dnes slavnějším vítkovickým železárnám.
#technicka-pamatka-frydlantske-zelezarny

Fryštát

V r. 1511 vybudoval Kazimír II. na místě středověké tvrze nový goticko-renes. zámek. Po požáru r.1781 jej Larisch-Mönnichové upravili do současné empírové podoby s přilehlým křídlem zv. Lottyhaus. Dnes zámecká expozice a výstavní síň.
#zamek-frystat

Fulnek

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.
#zamek-fulnek

Fulštejn

Zřícenina hradu se zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, mohutných valů a příkopů. Založen před r. 1249 v místě pravěkého osídlení Herbortem z Fulmu. R. 1476 byl dobyt a poškozen vojsky M. Korvína. Přestavěn v 15.–16. st., pobořen poč. 17. st.
#hrad-fulstejn

Fürstenberská hrobka

#furstenberska-hrobka

Fürstenwalde

Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.
#hrad-furstenwalde

Gabrielina chata

Bývalá lovecká chata Bedřicha Habsburského, pojmenovaná po jeho dceři Gabriele. Vystavěna na západním svahu Lysé hory po roce 1895. Původní roubený objekt na kamenném základě byl později přestavěn a dispozičně upraven. Dnes v soukromých rukou.
#zamek-gabrielina-chata

Gabrielův dům

Gabrielův renesanční dům pochází z doby okolo roku 1600, i když jeho jádro je středověké. Nárožní jednopatrový měšťanský dům s vysokým stupňovitým štítem členěným pilastry a slepými a arkádami.
#gabrieluv-dum

Gebauerova hrobka

Rodinná hrobka německé rodiny Gebauerů. Zpustlá stavba se nnachází poblíže hlavní silnice ze Slezských Rudoltic do Bohušova.
#gebauerova-hrobka

Greiffka

Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.
#greiffka

Hájovský dvůr

Doba založení dvora není známa. Byl jedním z hukvaldských panských dvorů. Roku 1796 jej odkoupil Jan ze Zvole. R.1810 kupuje dvůr rodina Cikanů od nichž r.1833 arcibiskup Ferdinand Chotek. V současnosti je dvůr zchátraly po desetiletích užívání JZD.
#hajovsky-dvur

halda Ema

Výrazná pohledová dominanta Ostravy (325,5 m.n.m.), odval dolu a koksovny Trojice – halda Ema. Sypána mezi lety 1920–60. V r.1976 ukončena hlavní likvidace požáru. Halda obsahuje na 28 mil. m3 hlušiny. Památkově chráněna.
#technicka-pamatka-halda-ema

Hamerská kaple

Zchátralá kaple nedaleko bývalých ostravických hamrů na dolním konci obce Ostravice.
#hamerska-kaple

hamr č. VII

Z větší části zaniklý objekt železného vodního hamru č. VII na okraji hist. jádra Frýdlantu n. O. Založen spolu s železárnami po pol. 17. století, po r. 1828 přestavěn. Po 1. sv. válce zastaven a r. 1921 z velké části zbořen. Pozůstatky slouží jako rodinný dům, stejně tak býv. dům hamerního mistra.

Harcovský most

Betonový most zvaný Harcovský z r. 1936. Nahradil starý dřevěný 55 m dlouhý most, který spojoval moravský Frýdlant a slezskou Novou Ves. Postaven ing. Vladimírem Horáčkem z Ostravy.
#technicka-pamatka-harcovsky-most

Hartisov

Původní malý dřevěný lovecký zámeček habsburských arcivévodů v tzv. Zadních horách, nedaleko Grůně a Bílého kříže. Po zestátnění hájovna a dnes zrekonstruovaný soukromý rekreační objekt.
#zamek-hartisov

Hertzschlegerův špitál s kaplí Panny Marie Bolestné

Barokní špitál s kaplí byl postaven v l. 1715 - 1718 rodinou Hertzschlegerových. Kaple byla vysvěcena r. 1717. Špitál zde byl do r. 1856, kdy byl přestěhován do jiné budovy, kaple sloužila svému účelu cca do konce 19. století. V současnosti je kaple po rekonstrukci, nepřístupná.
Zavřít reklamu