Památky moravskoslezský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

socha sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol., umístěná od r. 1829 na náměstí ve Starém Bohumíně. R. 1950 nevhodně opravena. V r. 2002 proběhla generální rekonstrukce.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-cizkrajov

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha národního světce z roku 1778 od neznámého, snad místního umělce. Řadí se mezi nejvýznamnější sochy v regionu.

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-chvalkovice-5418

socha sv. Jana Nepomuckého

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek. Autorem je lidový sochař Garba. V r. 1997 socha zrestaurována a přesunuta z Dřevjaného kpce ke kostelu sv. Václava v Bašce.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-chvalkovice

socha sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

socha sv. Jana Nepomuckého

Druhotně kolorovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého s obvyklými atributy z 50. let 18. století, patrně z dílny Antona Stanettiho z Těšína. stojí na nevysokém podstavci, původně byl v jejím okolí podzámecký rybník, vysušený poč. 20. století. Cenná součást původního rozsáhlého zámeckého areálu.

socha sv. Jana Nepomuckého na Úspolce

Pololidová kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na nevysokém podstavci s letopočtem 1839 postavená nákladem rodiny Muroňovy. Socha se nachází v osadě Úspolka za přehradou Morávka, u bývalé cesty k mostku přes říčku Morávku.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-na-uspolce

socha T.G.Masaryka

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

sochy sv. Antonína Paduánského a Jana Nepomuckého

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.
#sochy-sv-antonina-paduanskeho-a-jana-nepomuckeho

Solca

Zámek byl postaven v roce 1873 hrabě Jindřich Larisch-Mönisch. Kolem zámku byl v r. 1883 zřízen park a postavena rodová hrobka. V roce 1953 byl zámek do základů zbořen z důvodu poddolování.
#zamek-solca

Sosnová

Tvrz ve vsi poprvé zmiňována již v 11. stol. Ve 13. stol. zničena, později obnovena. Další zmínka o tvrzi je až z r. 1583. V r. 1618 za Hynka Štáblovského z Kovalovic ve špatném stavu. Později upravena na byty a jako obydlí panského myslivce.

Sosnová

Zámek založil, zřejmě někdy v polovině 17. století, původně jako barokní, Albrecht Kotulinský z Kotulína. V l. 1720-1727 byl zámek rozšířen a vznikl u něj park s oranžérií. V r. 1865 byly strženy věže. Od roku 1920 byl majetkem státu a od r. 1927 sloužil jako škola.

sousoší Krista klesajícího pod křížem

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.
#sousosi-krista-klesajiciho-pod-krizem

sousoší Nejsvětější Trojice

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.
#sousosi-nejsvetejsi-trojice-dancovice

sousoší Panny Marie

Barokní sousoší Panny Marie z roku 1713 je tvořeno trojicí soch – sochou sv.Floriána jakožto ochránce proti ohni, sochou Panny Marie s Jezulátkem a sochou sv.Rocha ochránce proti moru.
#sousosi-panny-marie-dancovice

sousoší sv. Cyrila a Metoděje

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.
#sousosi-sv-cyrila-a-metodeje

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-chvalkovice

Sovinec

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.
#hrad-sovinec

Spálov

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.
#zamek-spalov

Spitzerova vila

Vilu nechal v letech 1929-1930 postavit Julius Spitzer. Stavbu podle projektu Gustava Schölera provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela a štukovou výzdobu provedl Simon Novák. Dnes kulturní památkou.

Stanislavice

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.
#zamek-stanislavice

Stará Bělá

Poměrně výrazně narušené větší tvrziště vzdálené 1,5 km jz. od centra obce, v lese zvaném Palesek. Znatelný porušený pahorek jádra lokality, část valu a příkopu. Existuje předpoklad jejího založení bratry z Frýdlantu v průběhu 14. století.
#tvrz-stara-bela-hluboka

Stará Bělá

Kuželovitý pahorek vodní tvrze obklopené předhradím uprostřed rybníčku v centru obce. Tvrz z počátku 15. století přestala být obývaná koncem 16. století.
#tvrz-stara-bela

Stará pošta

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.
#stara-posta-dancovice

Stará radnice

Město Bruntál je nejstarší v ČR, privilegium nese od r. 1213. Budova Staré radnice pochází ze 16. stol.. 24.-25.9.1938 se stala místem těžké přestřelky čs. vojáků a henleinovců v bojích o pohraničí před obsazením Sudet.

stará radnice

Původně renesanční radnice Moravské Ostravy prošla v 16. - 19. století řadou přestaveb a úprav. Od roku 1935 sídlo zdejšího musea.
#palac-dum-stara-radnice-hluboka

stará radnice

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.
#palac-dum-stara-radnice-chvalkovice

Stará Ves nad Ondřejnicí

Původně tvrz z 16. st. R. 1560 přestavěn Jarošem Syrakovským z Pěrkova na renesanční zámek. Vyhořel v létech 1690 a 1704. Na přelomu 19. a 20. st. sloužilo přízemí a 1. patro jako byty. R. 1945 poničen dělostřelbou. Dnes slouží školským účelům.
#zamek-stara-ves-nad-ondrejnici

staré fojtství

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.
Zavřít reklamu