Sobota, 21. září 2019. Svátek slaví Matouš, zítra Darina
Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.
Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).
PP Prameny Zrzávky je 20. zastávkou naučné stezky F. Palackého. Najdete zde jen 4 m od sebe dva prameny - Kyselku a Smradlavku, oba významně jiného složení, což je považováno za unikátní hydrogeologický úkaz, jež činí tuto lokalitu jedinečnou.
Zaniklý lovecký zámeček stával nad obcí Pražmo. Postaven nedlouho před rokem 1664 rodem Oppersdorfů. V polovině 18. století přestavěn rodem Pražmů. Zanikl v 1. třetině 19. století.
Ruina Prochaskovy vily nad Komorní Lhotkou. Bývalá lázeňská budova v alpském stylu vystavěna na sklonku 19. stol. Mezi válkami sloužila charitě České srdce, později domov důchodců a zotavovna. V současnosti je z budovy zřícenina v soukromých rukou.
Malý venkovský zámek byl nad pravým břehem Lučiny postaven někdy kolem roku 1730 jako součást areálu dvora. Zámek se dvorem zchátral během let užívání JZD a v letech 1997-98 byl i se dvorem zbořen.
Dnes zaniklý zámek byl postaven po roce 1725 Lhotskými ze Lhoty. Koncem 18. stol., byl klasicistně upraven. Kvůli havarijnímu stavu, zčásti způsobenému i poddolováním, byl v 60. letech 20. století zbořen.
Empírový zámek postavil po r. 1796 Vojtěch Gussnar z Komorné. V l. 1879-1920 v majetku Larišů. Po r. 1927 zde byla škola. R. 1947 získali zámek manželé Wnukovi a byly zde byty. R. 1973 věnován státu a upraven na hotel. Od r. 1989 v soukr. vlastnictví (hotel, restaurace). Opraven v l. 2012-13.
Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce. Odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje.
Zachovalý mlýnský náhon vybudovaný v souvislosti s fojtským mlýnem zmiňovaným r.1636, kdy jej kupuje hrabě František z Oppersdorfu. Na místě mlýna dnes stojí Mališova pila. Náhon bere vodu z řeky Ostravice, kam ji opět pod Pržnem vrací.
Nádrž vybudovaná v letech 1958-1961 na potoce Baštici. Původně zde byl rybník o rozloze 20 ha a rozsáhlá jíloviště, zdroj materiálu pro místní cihelnu. Východní břeh nádrže je upraven k rekreačním účelům.
Téměř zaniklý hrad. Založen přibl. v 13. -14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmiň. až 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".
Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.
Řeka Morávka tvoří kaňon přirozeného štěrkonosného toku. Po celém profilu toku je řada skalních prahů a peřejí. Řeka se místy zařezává do hloubky 7 metrů. Rozloha 49,64 ha.
Razovské tufity je přírodní památka – zaniklý lom v Razové, 10 km od Bruntálu. Vytěžené tufity sloužily již od středověku jako stavební materiál při výstavbě domů, hradů a kostelů v širokém okolí.
Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.
Za Tvorkovských z Kravař je v roce 1565 prvně ve vsi zmiňována tvrz. Roku 1692 koupili Pustou Polom Kalkreuthové, připojili ji ke Kyjovicích a tvrz využívána jako hospodářská budova. Dnes rodinný dům.
Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.
Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.
Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.
Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.
Budova radnice s renesanční věží jejímž předchůdcem byl šenkovní dům z roku 1504.
Funkcionalistická budova radnice z let 1936 - 38 nahradila budovu staré radnice na témže místě.
Novobarokně - secesní stavba s věží z let 1901 až 1903 postavená na místě starších radnice ze 16. století. Spolu s přiléhající spořitelnou tvoří dominantu krnovského Hlavního náměstí.
Novorenesanční budova postavená Katolickou besedou v roce 1894 jako Národní dům. Později byla budova dominující jižní straně náměstí přeměněna na radnici.
Novorenesanční radnice ve Frenštátě p. R. nahradila roku 1889 starší stavbu téhož účelu (1796). Postavena dle projektu A. Tebicha.
Radnice městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Svou architekturou z režného zdiva dotváří ucelený komplex tzv. Nových Vítkovic. Budova z let 1901-02 podle projektu Maxe von Ferstela.
Radnice ostravského městského obvodu Slezská Ostrava. Historizující neorenesanční budova z let 1911 - 1913 podle návrhu V. Šulce nad pravým břehem řeky Ostravice.
Raně barokní dvoupatrová městská radnice s renesančním jádrem a vysokou věží z let 1667–70. V letech 1765, 1790 a 1844 upravována. V l. 1991–94 proběhla generální rekonstrukce.
Raně barokní radnice postavena r. 1635, přestavěna r. 1659 barokně a v 19. století novogoticky. Patrová obdélná stavba má valbovou střechu zakončenou lucernou s makovicí. Přízemí zaklenuto valeně s výsečemi, patro je plochostropé. Nad vstupem městský znak. Dosud slouží jako sídlo městské samosprávy.
|
Přihlášení |