Památky liberecký kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Hrad u Kvítkova

Skromné zbytky hradu z 1. poloviny 13. století pravděpodobně královského založení. Hlavní část hradu byla dřevěná, dochovalo se několik ve skále tesaných místnůstek. Hrad zanikl zřejmě ještě během 13. století.
#hrad-hrad-u-kvitkova

Hrádek nad Nisou

Zaniklý hrad pánů z Donína připomínán od 14. stol. V r. 1391 první písemná zmíňka o hradní kapli. V r. 1721 v areálu hradu postaven současný zámeček. Při archeologickém výzkumu r. 1928 odhaleny zbytky sklepů.
#hrad-hradek-nad-nisou

Hradiště u Dolních Štěpanic

Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.
#hrad-hradiste-u-dolnich-stepanic

hrob francouzského vojáka

Při šarvátce z napoleonských válek byl zastřelen mladý kaprál, Francouz Jean Henri de Valmont. Byl pohřben na okraji lesa na Chotovickém vrchu. Na jeho hrobě stál dřevěný kříž, později hrob upadl téměř v zapomnění. V 80. letech 20. stol. hrob znovu vyčištěn a označen. Od roku 2012 je opravený.
#pomnik-pamatnik-hrob-francouzskeho-vojaka

hrobka Harrachů

Hrobka sv.Kříže rodu Harrachů z r.1870. V byzantském a renesančním slohu.Dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. V podzemní části hrobky se nachází zděná chodba – krypta, ve které jsou uloženy ostatky členů harrachovského rodu.
#hrobka-harrachu-horni-branna

Hrubá Skála

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.
#zamek-hruba-skala

Hrubý Rohozec

Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.
#zamek-hruby-rohozec

hřbitovní kaple

Hřbitovní kaple v Přepeřích je novogotická stavba z r. 1916. Její patrocinium není nikde uváděno. Je to udržovaná síňová stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží na západě a osmi hrotitými okny bez kružeb.
#hrbitovni-kaple-prepere

hřbitovní kaplička

Původní hřbitov se rozkládal kolem kostela. Dnešní hřbitov zřízen roku 1894. V jeho rohu kaplička z roku 1937. V roce 2014 prošla hřbitovní zeď, vstupní brána i kaplička opravou.
#hrbitovni-kaplicka-velenice

Hřídelík

Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek pobořen a od té doby ve zříceninách.
#hrad-hridelik-blizevedly

Husův sbor

Kostel postaven v letech 1937 až 1939. Stavitelem jednoduché budovy kostela se zvonicí byl Vladimír Kryš z Turnova. Diminantou interiéru je 4 metry vysoký rubínový skleněný kříž od Zdeňka Juny.
#husuv-sbor-turnov

chudobinec

Chudobinec postaven na podnět hraběte Maxmiliána Kinského v obci Sloup v Čechách.
#palac-dum-chudobinec

Chudý hrádek

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.
#hrad-chudy-hradek

Jesenný

Vincent Lamotte v r. 1664 přestavěl renesanční tvrz na jednopatrový barokní zámek. K úpravě došlo v r. 1715, kdy byla přistavěna kaple. Po r. 1810 byl zámek byl pouze udržován, sloužil jen jako hospodářské a administrativní centrum panství.
#zamek-jesenny-semily

jeskyně a sklepy

Zmínka o mimoňských sklepích je již z doby Bohuslava Balbína. Při hloubení sklepů bylo částečně využito i přírodních jeskyň. Od 18. stol. do r. 1919 sloužily jako pivovarské sklepy. Jeskyně jsou nepřístupné. Bývalé jeskyně a sklepy tvoří pěkné zákoutí téměř v centru města.
#prirodni-scenerie-jeskyne-a-sklepy

jeskyně Boží hrob

Jeskyni vysekal do pískovcové skály místní statkář Schille v l. 1710-1711. Vytvořil zde reliéfy znázorňující utrpení Ježíše Krista. Další reliéfy byly vytvořeny poč. 19. stol. Jeskyně patrně sloužila jako kaple než byl v obci r. 1735 postaven kostel. R. 2002 postaven nový přístřešek a ochranná mříž.
#jeskyne-bozi-hrob

jeskyně Postojna

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.
#prirodni-scenerie-jeskyne-postojna

Jestřebí

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.
#hrad-jestrebi-habstein-krusina

Ještěd

Na vrcholu Ještědu na místé vyhořelého hotelu z počátku 20.st. vystavěna v l. 1966-1973 moderní věž s restaurací, hotelem a telekomunikačním zařízením. Její tvar navazuje na kuželovitý vrchol hory a dodává mu elegantní aerodynamickou špičku
#rozhledna-jested-liberec-xix-horni-hanychov

Jezdec

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.
#hrad-jezdec-reitstein

Jilemnice

Původní zámek nechali postavit Křinečtí z Ronova v 16. století. V roce 1701 zámek koupil rod Harrachů. Ti v letech 1714 a 1895 rozšířili zámek do dnešní podoby. V současnosti v zámku sídlí Krkonošské muzeum.
#zamek-jilemnice-krkonosske-muzeum-v-jilemnici

Jiljov

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.
#tvrz-jiljov-holany

Jizera

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.
#prirodni-scenerie-jizera

Kalvárie, Křížový vrch

Při cestě na Zelený vrch od r.1728 budováno poutní místo. Proto se místo nazývá Křížový vrch nebo Kalvárie. Postavena řada kapliček se zastaveními Ježíšova utrpení. Cesta zakončena kapličkou. Od r. 1945 Kalvárie chátrala. Po r.1991 zrenovována.
#kalvarie-krizovy-vrch

Kamenný dům

Dvoupatrový kamenný dům postaven v letech 1823 až 1830. Štít domu vyzděný z pískovcových kvádrů, boky domu cihlové. Na levé straně vchod do sklepení. Původní vchod do prvního patra po dřevěném schodišti. Památkově chráněno od r. 1965.
#palac-dum-kamenny-dum-sosnova

kamenný most

Dvojobloukový kamenný most neobvykle miniaturních rozměrů byl přes Arnoltický potok postaven před rokem 1652, kdy ho zachycuje mapa frýdlantského panství. Původně převáděl cestu do Bulovky, dnes slouží jako přístup od hlavní silnice k jednomu z domů ve vsi.
#most-kamenny-most-arnoltice

kamenný most

Most zřízený při stavbě císařské silnice z Děčína do České Lípy roku 1843. Po roce 1945 chátral, poškozen při sovětské okupaci v srpnu 1968. Provisorně opraven, vedle postaven nový železobetonový. Kamenný měl být zbořen, 1992 opraven, dnes pěší korso.
#most-kamenny-most-horni-police

kamenný most

Zřícenina kamenného mostu vystavěného roku 1766 na místě původního, již nevyhovujícího dřevěného mostu. Most měl originálně deformované oblouky, které vybíhaly ze středového pilíře a které se zřítily v roce 1955. Na mostě byla socha sv. Jana Nepomuckého.
#most-kamenny-most-navarov

kamenný most a socha sv. Jana Nepomuckého

Jednoobloukový kamenný most přes Rokytku pod kostelním areálem nahradil zřejmě starší objekt někdy po roce 1843. Z něj byla přenesena socha sv. Jana Nepomuckého, odcizená někdy počátkem 90. let 20. století. V letech 1998–2004 zde stála její kopie, po jejímž odcizení zbyl reliefně zdobený podstavec.
#most-kamenny-most-a-socha-sv-jana-nepomuckeho

Kamzičí studánka

Studánka se zděnou podezdívkou a dřevěnou nadstavbou, dřevěné posezení. Nachází se na červené turistické značce v lese, pod skalním úbočím Klíče, 0,5 km od sedla pod Klíčem, směrem na Nový Bor. Přístup ke studánce je od Svoru či z Nového Boru po červené značce.
#kamzici-studanka-novy-bor