Památky královéhradecký kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Ruprechtický Špičák

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.
#rozhledna-ruprechticky-spicak

Rychmberk

Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.
#hrad-rychmberk

Rychnov nad Kněžnou

Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.
#zamek-rychnov-nad-kneznou

Rýzmburk

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.
#hrad-ryzmburk-cesky-herslak

řeckokatolický dřevěný kostel

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Samaritánka

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.
#samaritanka

Samšina

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.
#tvrz-samsina

sbor kněze Ambrože

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.
#sbor-kneze-ambroze

Sekeřice

Tvrziště v J části vsi na zahradě č.p.10. První zmínka o vsi je z r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Sekeřice

Tvrziště v údolí potoka na S vsi u č. 20, o níž je první zmínka r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Selendrův sloup

Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.
#selendruv-sloup

Semtinská lípa

Torzo stromů cca z r. 1730 při barokní soše sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. První lípa vyvrácena vichrem r. 1858, druhá r. 2000. Dnes vysazeny lípy nové. Z místa je nádherný výhled do kraje (zámek Humprecht, hrad Trosky).
#strom-pamatny-strom-semtinska-lipa

Sendraž

Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je z části zarostlé mladým smrkovým lesem.
#tvrz-sendraz

schodiště Bono publico

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.
#schodiste-bono-publico

schodiště Na Kropáčce

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.
#schodiste-na-kropacce

Skalka

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.
#zamek-skalka-brezova-lada

skalní mlýn

Pozůstatky mlýna na Veseckém potoce na horním konci tzv. Veseckého Plakánku. Dochována ve skále tesaná část lednice a mlýnice, ostatní prvky stavby zanikly. Mlýn vznikl snad v 18. století, zanikl nejpozději po II. světové válce.
#vodni-skalni-mlyn

Skály

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
#hrad-skaly

Skály

Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.
#zamek-skaly

Skřivany

Renes. tvrz z pol. 16. století byla zničena za třicetileté války. Zpustlá stavba byla přestavěna na barokní zámek. Novogotická přestavba v duchu anglické pozdní gotiky provedená v letech 1867–68 dala zámku dnešní vzhled. Dnes dětský domov.
#zamek-skrivany

Skuhrov

Nepatrné zbytku hradu postaveného r. 1282. Roku 1387 hrad zakoupil Půta z Častolovic, po jeho smrti připadl králi. Po roce 1558 se připomíná jako pustý. Dvoudílné sídlo složené z předhradí a jádra hradu, ze tří stran chráněný příkopem (z části i valem), na východě je strmý sráz k říčce Bělé.
#hrad-skuhrov

sloup jezuity Burnatia

Unikátní architektonická památka na sever od Alp - barokní toskánský pískovcový sloup z roku 1689 připomínající smrt misionáře Matěje Burnatia v roce 1629. Na podstavci jsou pamětní nápisy a věnování Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna. .
#sloup-jezuity-burnatia

sloup Nejsvětější Trojice

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí v Náchodě byl postaven na počátku 18. století, renovován v roce 1799. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
#sloup-nejsvetejsi-trojice-cesky-herslak

sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1730. Sloup je dílem barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, nebo byl vytvořen v jeho dílně (dílně bratří Pacáků). Od r. 1958 je sloup chráněnou nemovitou kulturní památkou, od r. 2004 je součástí vesnické památkové zóny.
#sloup-se-sochou-sv-jana-nepomuckeho-zlibky

sloup se sochou sv. Václava

Vysoký válcový sloup s hlavicí stojící na hranolovém podstavci nese od roku 1742 sochu svatého Václava. Je umístěn u turnovské brány kosteckého pivovaru. Podstavec nese kartuše s nápisy v dobové češtině. Krátce po získání hradu ho nechal vztyčit Václav Kazimír Netolický.
#sloup-se-sochou-sv-vaclava

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1834 na hranolovém soklu stojí ve východní části vesecké návsi. Na přední straně podstavce je umístěn reliéf ukřižované svaté Starosty. Celek doplňuje kovaný plot se čtyřmi nárožními sloupy a památné lípy.
#sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-horni-dvoriste

Sloupno

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.
#zamek-sloupno

Smidary

Za Smidara Zdislava z Vartemberka je v r. 1544 první zmínka o tvrzi. V letech 1810–1813 nechal Karel Rey tvrz přestavět na zámek. V r. 1825 zámek zničen požárem. Tehdejší vlastníci Colloredové jej nechali znovu vystavět.
#zamek-smidary

smírčí kříž

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.
#smirci-kamen-smirci-kriz-horni-dvoriste

smírčí kříž

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.
#smirci-kamen-smirci-kriz-cesky-herslak
Zavřít reklamu