Památky jihomoravský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Horákov

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.
#hrad-horakov

Horní Dunajovice

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.
#zamek-horni-dunajovice

Horní Kounice

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.
#tvrz-horni-kounice

Horní synagoga

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.
#horni-synagoga

hostěradické podzemí

Spletitý systém chodeb o několika patrech se rozprostírá na velké ploše pod obcí, ale hlavně pod přírodní památkou U Kapličky. Vznikl hlavně v 17. stol. a sloužil k hospodářským účelům, ale také k ochraně obyvatel ve válečných obdobích.

Hostim

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.
#zamek-hostim

Hrádek u Drnholce

Zaniklý hrad na jehož umístění poukazují terénní náznaky. Podle arch. nálezů bylo opevněné sídlo zvané Liščí díry osídleno ve 12. stol., šlo o pohraniční opevnění českého státu nebo rané sídlo české či bavorské šlechty.
#hrad-hradek-u-drnholce

hrádek u Nevojic

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.
#hrad-nevojice-hradek

Hrádek u Snovídek

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.
#hrad-hradek-u-snovidek

hrádek u Vítovic

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.
#tvrz-hradek-u-vitovic

hrádek v poloze Valy

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.
#hrad-sobulky-hradek-v-poloze-valy

Hradisko

Zbytky pravděpodobného tvrziště po tvrzi příslušníků rodu pánů ze Švábenic, která zřejmě zanikla již na počátku 15. století.
#tvrz-svabenice

Hradisko

Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.
#hrad-hradisko

Hradisko u Velkých Bílovic

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.
#hrad-hradisko-u-velkych-bilovic

hradiště Obrova noha

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.
#hradiste-hradiste-obrova-noha

Hradiště sv. Hypolita

Výšinné hradiště na ostrožně vysoko nad řekou Dyjí naproti historickému jádru Znojma. Osídleno již v době kamenné, v 8. stol. Slovany vystavěno hradiště. Důležité mohutně opevněné velkomoravské centrum s 2 odkrytými kamennými kostely. Zaniklo násilně vypálením Maďary v pol. 10. stol.

Hradištěk u Jezery

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.
#tvrz-hradistek-u-jezery

hraniční kameny

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.
#hranicni-kameny

Hraniční zámek

Zámek byl postaven v l. 1816–1827 podle plánů zednického mistra Karla Schlepa. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.
#zamek-hranicni-zamek

hrobka Deymů

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

hrobka hraběnky Nimptschové

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.

Hrubšice

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.
#zamek-hrubsice

Hrušky

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Hrušovany nad Jevišovkou

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.
#zamek-hrusovany-nad-jevisovkou

hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele se špitálem

Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.

Hřebenáč

Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.
#hrebenac

Hugova huť

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy - Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hr. Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Hustopeče

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Hustopeče

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.
#tvrz-hustopece
Zavřít reklamu