Památky jihomoravský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

rozhledna Chocholík

Výstavba 26 m vysoké ocelové rozhledny na vrchu Chocholík byla provedena koncem roku 2010 a od 1. května 2011 je oficiálně zpřístupněna veřejnosti.

rozhledna na vodojemu

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.
#rozhledna-rozhledna-na-vodojemu

rozhledna Vladimíra Menšíka

Moderní rozhledna otevřená 29.4.2007, se nachází u obce Hlína. 22 metrů vysoká stavba, tvořená podezdívkou, trámy a opláštěním ze smrkových prken, postavená podle projektu Ing. Arch. Vladimíra Čuhela na místě, na kterém jíž v r. 1910 stála rozhledna.
#rozhledna-rozhledna-vladimira-mensika

ruční papírna Stará škola

Ruční papírna Stará škola vyrábí od r. 1998 papír tradiční metodou, starou 2 tisíce let. Papírna nabízí možnost exkurze (vč. možnosti vyzkoušet si výrobu papíru vlastnoručně) a funguje tak i jako muzeum výroby ručního papíru. Manufakturu provozují manželé Marcela a Karel Davidovi.
#rucni-papirna-stara-skola

Rudice

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.
#vetrny-rudice

Rudické propadání

Rudické propadání - přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Rudka

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Rudka

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.
#tvrz-rudka

Rumberk

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.
#hrad-rumberk

Rumburak

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004 - 2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Ruprechtov

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.
#vetrny-ruprechtov

Rybniční zámeček

Klasicistní zámeček vybudoval v letech 1814-16 architekt Kornhäusel. Majiteli byli Lichtenštejnové a zprovu sloužil jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později zde přebýval zahradník. Dnes je zde expozice vodního ptactva.
#zamek-rybnicni-zamecek

rybník Suchý

Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.
#rybnik-rybnik-suchy

Rybníky

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.
#vodni-rybniky

rychta se žudrem

V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.

Rychvald

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.
#hrad-rychvald

Rytířská jeskyně

Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva
#hrad-rytirska-jeskyne

Řečkovice

Zámek byl postaven na místě starší tvrze po r. 1623 jezuity a po dalších 150 let byl jejich majetkem. Později se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi v r. 1905 i Alois Schönburg-Hartenstein. Dnes je zámek majetkem obce a slouží za sídlo Úřadu městské části Brno - Řečkovice a Mokrá Hora.
#zamek-reckovice

Říčany

Reliéfní zbytky hrádku z poloviny 13. století, jednoho z nejstarších sídel nižší šlechty.
#hrad-ricany-samosoly

Říčany u Brna

Původně tvrz uváděna r. 1349. Kolem r. 1540 pustá, obnovena r. 1560 v renesančním slohu. Ve 2. pol. 17. století ji Sinzendorfové přestavěli na nevelký dvoukřídlý barokní zámek. Budova výrazně přestavěna. Dnes slouží obytným a komerčním účelům.
#zamek-ricany

římská vojenská pevnost u Mušova

Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.

Santon

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).
#santon

Sebranice

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Sedlec

Dnes opravený zámeček byl postaven na ostrově uprostřed rybníka, patrně v renes. době. Později byl barokně přestavěn. Kolem se nacházel sad a zahrada s okrasnými prvky. Do dnešní doby se zachovaly zbytky cihlového mostu, který je zčásti zasypaný.
#zamek-sedlec

Senorady

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.
#tvrz-senorady

Scholasterie

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.
#scholasterie

Schrattenbachův palác

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.
#palac-dum-schrattenbachuv-palac

Sirotčí hrádek

Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.
#hrad-sirotci-hradek

Skalice

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.