Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.
#bozi-muka-nova-cerekev
Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.
#bozi-muka-kardasova-recice
Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.
#bozi-muka-masovice
Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.
#bozi-muka-bezdecin
Kamenná boží muka z roku 1869 u vsi Dolní Vltavice. Před zatopením přehradou Lipno zde stávalo městečko, poprvé zmíněné r. 1268. Boží muka stávala u příjezdové cesty od Černé v Pošumaví.
#bozi-muka-dolni-vltavice
Kamenná boží muka z roku 1899 s masivním sloupem a velkou lucernu. Výklenek lucerny, kde byla původně soška či obrázek, je v současnosti prázdný. Na vrcholu lucerny je kovový kříž. Boží muka byla v Čechách stavěna od gotiky, představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.
#bozi-muka-strazovice
Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.
#bozi-muka-hustopece
Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.
#bozi-muka-pelhrimov
Kamenná sloupová boží muka u Protivanova pocházejí z 2. poloviny 19. století. Sakrální stavba na tomto místě je prvně doložena na III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878.
#bozi-muka-protivanov
Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.
#bozi-muka-stare-briste
Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
#bozi-muka-mysletin
Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
#bozi-muka-nove-veseli
Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.
#bozi-muka-horni-zalezly
Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.
#bozi-muka-telnice
Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.
#bozi-muka-krumsin
Lidová boží muka z konce 18. století.
#bozi-muka-praslavice
Lidová boží muka z konce 18.století.
#bozi-muka-prostejov-vrahovice
Lidová trojboká boží muka z konce 18. století.
#bozi-muka-sobesuky
Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.
#bozi-muka-praha-4-pisnice
Masivní pozdně gotická žulová boží muka vysoká cca 2,5 metru. Dřík má průřez pravidelného osmiúhelníku, v horní části přecházejícího do průřezu čtverce plastickými drápky. Původní kaplice zmizela ve 2. polovině 20. století, později doplněna čtvercovou kapličkou zaklenutou do oblouku.
#bozi-muka-dvorec
Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.
#bozi-muka-velke-mezirici
Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích.
Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,
#bozi-muka-praha-6-lysolaje
Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.
#bozi-muka-namest-na-hane-olomouc-zachovaly
Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.
#bozi-muka-namest-na-hane-olomouc
Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.
#bozi-muka-dirna
Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.
#bozi-muka-olomouc-slavonin
Na okraji vesnice byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
#bozi-muka-olomouc-nemilany-olomouc-zachovaly
Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.
#bozi-muka-rudice
Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
#bozi-muka-heralec
Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu pocházejí snad z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez stálé výzdoby. Boží muka jsou nalíčena a dobře udržovaná.
#bozi-muka-morinka