Památky jihočeský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

hrobka Berchtoldů

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.
#hrobka-berchtoldu-neznasov

hrobka rodiny Nádherných

Empírový chrámek z roku 1815, průčelí 1842. Přistavěn k severní zdi sakristie chotovinského farního kostela. V interiéru náhrobek Antonie Nádherné (J. Malínský, 1816) i epitafy posledních majitelů zdejšího zámku.
#hrobka-rodiny-nadhernych

hrobka rodu Dalbergů

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.
#hrobka-rodu-dalbergu

Hroby

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.
#zamek-hroby-radenin

hřbitov

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.
#hrbitov-albrechtice-nad-vltavou

hřbitovní kaple s vratislavskou hrobkou

Stylově čistá empírová kaple z roku 1817, sloužící jako rodinná hrobka tehdejších majitelů panství, Vratislavů z Mitrovic. Jejím autorem byl J. F. Jőndl. Na hřbitově jsou starší plastiky místního barokního sochaře J. Hammera.
#hrbitovni-kaple-s-vratislavskou-hrobkou

hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.
#hrbitovni-kaple-sv-filipa-a-jakuba

hřbitovní kaple sv. Prokopa

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.
#hrbitovni-kaple-sv-prokopa-pisek-vaclavske-predmesti

hřbitovní kostel sv. Michala

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.
#hrbitovni-kostel-sv-michala

Hus

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.
#hrad-hus-kristanovice

Husova Betlémská Kaple

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.
#husova-betlemska-kaple

Husův sbor

Komplex modlitebny se zvonicí, farního domu a společenského objektu, postavený v Chotovinách roku 1924 podle projektu O. Weinzettla v pozoruhodné kombinaci moderny s tradicionalistickými prvky (zejména helmice věže).
#husuv-sbor-chotoviny

Husův sbor

Modlitebna a fara Církve českobratrské evangelické ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy rondokubismu. Dnes ve faře mateřské centrum, modlitebnu sporadicky využívá téměř zaniklá církevní obec.
#husuv-sbor-strakonice

Hvížďalka

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.
#tvrz-hvizdalka-kalenice

Hýlačka

Původní rozhlednu Hýlačka nechal postavit r. 1920 Klub českých turistů Tábor. R. 1990 byla po opravě znovu otevřena veřejnosti, od r. 1995 kulturní památkou ČR. Dne 1.1.2012 rozhledna vyhořela. R. 2013 byl vybrán arch. návrh podoby nové rozhledny, která bude mít moderní lehkou ocelovou konstrukci.
#rozhledna-hylacka-vetrovy

Chalupská slať

Rozsáhlé rašeliniště Chalupská Slať s krátkou naučnou stezkou, vedoucí k vyhlídkové plošině na největší rašelinné jezero v Čechách. V minulosti byla slať poškozena těžbou rašeliny.
#prirodni-scenerie-chalupska-slat

chlebová pec

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.
#technicka-pamatka-chlebova-pec

Chlístovské menhiry

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.
#megalit-menhir-chlistovske-menhiry

Chlum

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).
#tvrz-chlum-cesky-krumlov

Chlum u Třeboně

Barokní zámek v centru města postavený v roce 1710 na místě bývalé tvrze, obklopený parkem. Nejznámějším majitelem byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, který odtud s manželkou odjížděl na cestu do Sarajeva.
#zamek-chlum-u-trebone

Chocholatá Lhota

Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.
#tvrz-chocholata-lhota

Chotěmice

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.
#tvrz-chotemice-tabor

Chotoviny

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.
#zamek-chotoviny-tabor

Choustník

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.
#hrad-choustnik-tabor

Choustník

Zámek postaven Černíny poč. 17. stol., upraven Šporky po r. 1674, za Netolických rozšířen po r. 1843 do dnešní podoby. Po r. 1945 domov důchodců, dnes bez využití. Obdélná jednopatrová pův. renesanční budova bez výraznějších architektonických znaků.
#zamek-choustnik-tabor

Chřešťovice

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.
#zamek-chrestovice-pisek

Chvalešovice

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.
#tvrz-chvalesovice-ceske-budejovice

Chvalešovice

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.
#tvrz-chvalesovice-driten

Chvalšiny - MPZ

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.
#palac-dum-chvalsiny-mpz

Chýnov

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.
#zamek-chynov-tabor