Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.
#tvrz-drazice
Janu Václav Tham nejprve k renezanční tvrzi přistavěl barokní kapli a v pol. 18.st. ji celou přestavěl barokně. V r.1872 provedeny úpravy. V r.1924 připojen ke statku. Později patřil JZD jako skladiště.
#zamek-drazic-ceske-budejovice
Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.
#zamek-drazicky-tabor
Barokní, dvoukřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem r. 1700 hrabětem Františkem Mikulášem Morzinem. Zámek je nyní majetkem města Písku a je v něm zřízen domov důchodců.
#zamek-drhovle-drhovle-zamek
Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.
#tvrz-drslavice-prachatice
Bývalá tvrz, zmiňovaná již r. 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Barokní patrová budova s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek.
#zamek-dresinek-dresin
Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.
#zamek-driten
Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.
#zamek-dub-prachatice
Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.
#tvrz-dub-tabor
Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.
#palac-dum-dum-albrechta-pekare
Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.
#palac-dum-dum-c-p-42
Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.
#palac-dum-dum-c-p-60
Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.
#palac-dum-dum-cp-308
Barokní maloměstský dům na okraji historického jádra s náročnou štukovou výzdobou zejména obou štítů pochází z doby po roce 1700. Po devastaci po roce 1945 prochází nyní generální opravou, bohužel s použitím podřadných materiálů.
#palac-dum-dum-cp-37
Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.
#palac-dum-dum-pasire-prokopa
Dům čp. 61 se znamením jelena patří k několika málo dochovaným barokním domům ve Vimperku. Dnešní podoba pochází ze 17. a 18. století, důkladná oprava proběhla roku 2005.
#palac-dum-dum-u-jelena
Měšťanský dům s výjimečně zachovaným renesančním průčelím z roku 1544 (podloubí, patro a spodní část štítové atiky), doplněné později o horní část atiky se stylisovanými opevňovacími prvky. Zadní průčelí novorenesanční, interiér novodobý (hotel).
#palac-dum-dum-u-konicka
Dům středověkého původu býval součástí Putimské brány. Na fasádě nedávno odkryta renesanční sgrafita. V domě bydlel básník Adolf Heyduk, spisovatel Josef Holeček, básník a spisovatel Fráňa Šrámek. Dnes Základní umělecká škola Otakara Ševčíka.
#palac-dum-dum-u-kouli
Dům U Modré hvězdy je v jádru renesanční. Po požáru roku 1796 byl pozdně barokně přestavěn. Při opravě v roce 1970 zde byl nalezen renesanční poklad, dnes uložený v Městském muzeu.
#palac-dum-dum-u-modre-hvezdy
Barokní dům v jihozápadním rohu náměstí poprvé uváděn roku 1654. V roce 1831 zde Ignác Teyrich otevřel hostinec. V roce 1892 přestavěn na hotel. Problematická moderní přístavba hotelu směrem k řece byla provedená v letech 1966–9.
#palac-dum-dum-u-zlate-lodi
Dům čp. 37 je v jádru gotický. Přestavěn v pol. 16. stol. a znovu ve druhé pol. 17. stol. Na počátku 16. stol. byl v domě hostinec. Název U Zlatého slunce v r. 1825. Dnešní vzhled domu vznikl při barokních a klasicistních přestavbách.
#palac-dum-dum-u-zlateho-slunce
Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.
#palac-dum-dvur-borotin
Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.
#palac-dum-dvur-koroseky
Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.
#palac-dum-dvur-vondrov
Barokní zámek z roku 1740. Po roce 1950 došlo ke značné devastaci objektu a v současné době je jeho stav z venkovního pohledu značně neuspokojivý.
#zamek-elbancice-tabor
Vodní elektrárna v Písku je druhé nejstarší zařízení tohoto typu v Čechách, starší je v Jindřichově Hradci. V r. 1888 zde František Křižík vybudoval elektrárnu se 3 dynamy, která bez velkých úprav fungovala do r. 1986. Obnovena byla v r. 1994, roku 1997 zde bylo zřízeno muzeum.
#technicka-pamatka-elektrarna-kralovskeho-mesta-pisku
Tříobloukový kamenný most přes říčku Skalici z roku 1814. Na soklech stávalo 8 barokních soch světců( dnes uloženy v Čimelicích). Problémem mostu je betonové omítka, podemletý jeden pilíř a narušené kapsy pro nálože sloužící ke zničení mostu. Původně vydlážděn kostkami, dnes asfaltový.
#most-empirovy-most
Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.
#palac-dum-expozice-taborsky-poklad
Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.
#palac-dum-fara-tvrz-novy-kovarov-kovarov
Budovy rodinného domu a fotoatelieru rodiny Seidel na Plešivci. Fotozávod, převzatý od vdovy po prvním krumlovském fotografovi Zimmerovi, se řízením osudu stal unikátnně dochovaným archivem fotografií z blízkého i vzdálenějšího okolí města ze závěru 19. a I. poloviny 20. století.
#technicka-pamatka-fotoatelier-seidel
