Památky jihočeský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Třísov

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.
#hradiste-trisov

Třísovská lípa

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.
#strom-pamatny-strom-trisovska-lipa

Tučapy

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.
#zamek-tucapy-tabor

Tůmův vrch

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.
#zamek-tumuv-vrch

Týn nad Vltavou

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.
#hrad-tyn-nad-vltavou

Týn nad Vltavou

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.
#zamek-tyn-nad-vltavou

Údolský hrádek

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.
#hrad-udolsky-hradek

Údraž

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.
#tvrz-udraz

Újezdec

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.
#tvrz-ujezdec-strakonice

Újezdec

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.
#hrad-ujezdec

Újezdec

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.
#hrad-ujezdec-ujezd

Uzeničky

Na sýpku přestavěná třípatrová budova tvrze vladyků z Huzenic ze 14. století, vypálená Píseckými r. 1442 a rozšířená po r. 1450. R. 1617 odkoupená i se vsí Vrábskými z Drahenic a po úpravách využívána k zemědělským účelům.
#tvrz-uzenicky-strakonice

Varvažov

Barokní kamenný dvouobloukový most z r. 1781 přes řeku Skalici, s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého.
#most-varvazov-pisek

Varvažov

Zámek vznikl přestavbou starších renesančních domů v 18. stol. V letech 1847–1948 patřil Schwarzenberkům, kteří tu zřidili školu, několik úprav zámku. Po r. 1989 byl rodu majetek vrácen v restituci.
#zamek-varvazov-pisek

Velešín

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.
#hrad-velesin-sedlce

Velký Kamýk

Železná rozhledna (65 m, 531 m n. m.) byla postavena r. 2002 jako vysílač mobilního operátora (projekt ing. Vladimír Janata). Měla sloužit zároveň jako rozhledna, pro neshody s provozovatelem vyhlídky zpřístupněna veřejnosti krátce r. 2002, poté uzavřena. Pro veřejnost byla znovu otevřena r. 2006.
#rozhledna-velky-kamyk

Velký Mehelník

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.
#prirodni-scenerie-velky-mehelnik

Veselíčko

Zámek vystavěn r. 1635, rozšířený koncem 18. st. a znovu pak koncem 19. st. Při nešetrné přestavbě v padesátých letech 20. st. zcela zlikvidován zámecký ráz budovy.
#zamek-veselicko-pisek

vesnická památková rezervace

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.
#palac-dum-vesnicka-pamatkova-rezervace

vila manželů Benešových

Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.
#palac-dum-vila-manzelu-benesovych

Vildštejn

Zaniklá tvrz, kterou postavil v Čejkovicích někdy v l. 1587 – 1589 Jindřich Kunáš z Makovic. R. 1687 byl jeho potomkem Jiřím Jaroslavem prodán majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu a ten připojil Čejkovice k panství Hluboká. Pokud tehdy tvrz ještě stála, ztratila poté na významu a zanikla.
#tvrz-vildstejn-cejkovice

Vimperk

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.
#zamek-vimperk-winterberg

Vintíř

Památník ne zcela jasného původu, byl pravděpodobně postaven na paměť francouzských důstojníků a vojáků, kteří zde byli údajně popraveni pro vzpouru v roce 1741.
#pomnik-pamatnik-vintir

Vitějovice

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).
#hrad-vitejovice-osule-vitejice

Vítkův Hrádek

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z 1. pol. 13. st.. Poprvé zmíněn r. 1267 při věnování řádu něm. rytířů, nejp. v 1. pol. 15. století zpustnul. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obs. tzv. klasové zdivo.
#hrad-vitkuv-hradek

Vítkův kámen

Zřícenina hradu, založeného poč. 14. stol. Vítkovci, patrně pány z Rožmberka. R. 1427 Oldřich z Rožmberka prodal hrad Reinprechtovi z Walsee. R. 1464 v majetku Jana z Rožmberka. V klidnějších dobách ztratil na významu a zchátral. Od r. 1998 v péči OS Vítkův hrádek - opraven a od r. 2005 přístupný.
#hrad-vitkuv-kamen

Vlachovo Březí

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.
#zamek-vlachovo-brezi

Vlksice

Tvrz ve Vlksicích byla postavena v pol. 16. stol., kdy Vlksice drželi Tetourové z Tetova. V r. 1537 se zmiňuje Bedřich Vlček z Tetova. R. 1570 ji koupil Jiřík Těmín z Těmic, dále se majitelé často střídali. Od r. 1689 sloužila jako sýpka. Od r. 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.
#tvrz-vlksice-pisek

Vodárenská věž

Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.
#vodarenska-vez-vodarenska-vez-tabor

vodárenská věž

Autorská replika Kotěrovy věže na pražské Zelené lišce, postavena 1909 při zřizování městského vodovodu. Původní čerpadlo poháněl bensinový motor, nahrazený elektromotory 1922–5. Po II. sv. válce vyřazena z provozu, dominanta východní části města.
#vodarenska-vez-vodarenska-vez-trebon