Památky jihočeský kraj

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Skalice

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.
#tvrz-skalice-sepekov

Skalice

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.
#tvrz-skalice-tabor

Skalní brána

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.
#prirodni-scenerie-skalni-brana

Skočice

Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.
#tvrz-skocice-strakonice

Slabošovka

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.
#rozhledna-slabosovka

sladovna

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.
#technicka-pamatka-sladovna-pravovarecny-mestansky-pivovar

Slavětín

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.
#tvrz-slavetin-pisecne

Slavkov

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.
#tvrz-slavkov-cesky-krumlov

Slavonice – MPR

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.
#palac-dum-slavonice-mpr

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.
#sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-cimelice

Smrčná

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.
#tvrz-smrcna-prachatice

Soběslav

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.
#hrad-sobeslav-tabor

socha sv. Barbory

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.
#socha-sv-barbory

socha sv. Floriana

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.
#socha-sv-floriana-blatna

socha sv. Jana Nepomuckého

Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 1. pol. 18. stol. Koncem roku 2006 byla celkově zrestaurovaná. Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí r. 1393; v 2. pol. 17. stol. byl jeho příběh znovuobjevený a r. 1729 došlo k jeho svatořečení v Římě. Patří k nejvýzn. světcům českého baroka.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-holkov

socha sv. Jana Nepomuckého

Na kamenný pilíř někdejšího dřevěného mostu přes Blanici byla v I. polovině 18. století osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě dnešního přemostění byla přemístěna na zábradlí pravobřežního předmostí. Pozoruhodný je text chronogramu na přední straně soklu v dobové češtině.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-husinec

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-vlachovo-brezi

socha sv. Jana Nepomuckého

Vrcholně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence nechal v roce 1735 vytvořit představený augustiniánského kláštera v Borovanech František Plank. Autor plastiky je neznámý. Na místě stojí kopie, originál je v areálu zámku v Borovanech. Socha je památkově chráněná od dubna 2005.
#socha-sv-jana-nepomuckeho-borovany

socha sv. Prokopa

Pískovcová plastika sv. Prokopa z poloviny 18. století na náměstí v Orlíku nad Vltavou - Starém Sedle.
#socha-sv-prokopa-stare-sedlo

Sokolčí

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.
#hrad-sokolci-dekanske-skaliny

sokolovna

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.
#palac-dum-sokolovna-tabor

sokolovna

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.
#palac-dum-sokolovna

Solní brána

Solní brána byla součástí městského opevnění. Není jisté kdy byla postavena, snad již za Přemysla Otakara II. (1233-1278) v souvislosti s jeho příkazem zajistit přístup k vodě. Hradby byly zdokonalovány zejména ve 14. stol. Později hradby ztratily svůj význam a byly bourány, aby udělaly místo domům.
#brana-opevneni-solni-brana

solnice

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.
#vez-solnice-mlada-vozice

solnice

Budova byla postavena r. 1531 jako skladiště obilí, později byla využívaná jako městská zbrojnice a ještě později v ní byl sklad soli. Dnes slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu a lze zde shlédnout mnoho historických motocyklů vyrobených od r. 1899.
#palac-dum-solnice

sousoší Kalvarie

Sousoší Kalvarie na paměť neštěstí, ke kterému došlo 20. 6. 1753 v muničním skladu dělostřeleckého cvičiště nad Týnem nad Vltavou. To fungovalo jako základna obrany vltavotýnského mostu v letech 1749–78.
#pomnik-pamatnik-sousosi-kalvarie

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-netolice

sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-s-andely-borovany

Srlín

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.
#tvrz-srlin-pisek

Stádlec

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.
#zamek-stadlec-tabor