Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.
#palac-dum-pfaffenschlag
Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; leží 1800 m SSV od okraje historického jádra Českých Budějovic. V soukromém majetku. Sídlo několika firem.
Tvrz v Písečné byla postavena nejpozději v 1.pol.15.st. Ve 2. pol.16.st. byla přestavěna na renesanční zámek a jeho podoba z té doby trvá prakticky dodnes. Menší úpravy provedeny ve 2. pol.18.st. a pak až roku 1989.
#zamek-pisecne
Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.
#hrad-pisek
Pivovary v Třeboni se připomínají koncem 14. st. V dnešní poloze dal stavět pivovar Vilém z Rožmberka po roce 1560. Četné rekonstrukce, nejrozsáhlejší přestavba 1861–99 mu dala dnešní novogot. vzhled. Současná technologie převážně z 90. let 20. stol.
#technicka-pamatka-pivovar-dubne
Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563-64 přistavěn pivovar a ovčín.
Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Na vrcholu žulové skály a balvany. Nádherné výhledy k jihu (Alpy) a západu (Lipno, Blanský les). Okolní lesní porosty silně zničeny polomy a kůrovcem.
#-plechy-plockenstein
Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.
#zamek-pluhuv-zdar
Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.
#hrad-podehusy
Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.
#most-podolsko
Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.
#tvrz-polanka
Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.
#tvrz-pole
Na místě staršího dřevěného opevnění postavený kamenný románský hrad (kol. r. 1200), chránící zřejmě tuto část Vitorazska proti Čechám. Dochován jednolodní kostel sv.Jana Křtitele s apsidou, příkopy, valy a zbytky zdiva odhalené archeologicky.
#hrad-pomezi-markl
Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.
#pomnik-pamatnik-pomnik-jana-zizky-z-trocnova
Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.
Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).
#hrad-poresin
V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.
#zamek-porici
Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.
#palac-dum-postovsky-dum
Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.
#poustevna-s-kapli-sv-rocha
MPK od r.1981. Řada historických budov. Nejstarší gotická kostel sv.Jakuba. Mnoho renesančních budov, zdobené sgrafity. Dva pásy městského opevnění.
#prachatice-mpr
Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.
#pranyr-dobcice
Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.
#technicka-pamatka-pranyr-s-misami-na-desatky
Goticko-renesanční budova, barokně upravená, sloužila jako sídlo prelátů krumlovského farního kostela. Postavena v pol. 14. stol., přestavěna pozdně goticky, renesančně (1576), barokně (1655, 1769), upravena 1865, restaurována 1897–1904 a na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Dnes knihovna a galerie.
#palac-dum-prelatura
Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.
#protestantsky-kostel-kaple-sv-josefa-a-barbory
Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.
#zamek-protivin
Zaniklý dvůr a tvrz Provod řečená také Prochod připomínána již kolem roku 1300, 1375 povýšena na manský dvůr. Za husitských válek byla tvrz zničena a zbyl jen dvůr. Dnes jsou patrné pouze základy po několika stavení ukryté v lese.
#tvrz-provod-prochod
Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.
#zamek-precin
Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.
#technicka-pamatka-preprahaci-stanice-konesprezne-drahy-a-hostinec-veselka
Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.
#hrad-pribenice
Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.
#hrad-pribenicky
