Památky hl.m.praha

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Toulcův dvůr

Tvrz prvně zmíněna 1362 jako majetek sázavského kláštera. Majitelem též nejvyšší pukrabství, od r. 1866 "Obec království Českého". Státní statek tu zřídil velkovýrobnu krmných směsí, od r. 1992 objekt slouží pro ekologicko-výchovné účely.
#tvrz-toulcuv-dvur

Trauttmanndorfský palác

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.
#trautmandorfsky-palac

Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác

Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.
#palac-dum-trauttmannsdorfsky-(trckuv)-palac

Trmalova vila

Trmalova vila je významná kulturní památka. V roce 1902 ji navrhl architekt Jan Kotěra pro rodinu ředitele obchodní školy Františka Trmala. Vila je vybavena originálním nábytkem a doplňky z dílny Jana Kotěry. Nyní slouží jako Kotěrovo studijní centrum a muzeum.
#trmalova-vila

Troja

V letech 1679 - 1689 nechal hrabě Šternberk vybudovat honosnou vilu, dnes zvanou zámek Troja. Autorem raně barokního projektu je Jean Baptiste Mathey. Bohatá malířská a sochařská výzdoba. Dnes se zde nachází expozice českého umění 19. st.
#zamek-troja

Trojský most

Vzhledově atraktivní Trojský most z let 2010-2014 je nejnovějším mostem v Praze. Jde o síťový obloukový most s dolní mostovkou pro silniční i tramvajovou dopravu. Je 262 m dlouhý a 36 m široký o rozpětí oblouku hlavního pole 200,4 m. Do šířky řeky nezasahuje žádný pilíř.

Trunečkův mlýn

Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.
#vodni-truneckuv-mlyn

Tryskovice

Gotická tvrz v Tryskovicích je poprvé doložena r. 1410. Avšak r. 1512 se ves, která se rozkládala patrně západně od Třeboradic, i zdejší tvrz uvádějí jako pusté a nebyly již obnoveny. Od r. 1558 již nejsou nikde zmiňovány a není známa ani jejich přesná poloha.

tunel Buštěhradské dráhy

Při napojení přestavěné lánské koněspřežky na Severní státní dráhu (1868) bylo nutno projít jižním okrajem Stromovky. Buštěhradská dráha tento problém vyřešila krátkým tunelem (prvním v dnešní Praze), nad kterým stojí bývalý strážní domek.
#technicka-pamatka-tunel-bustehradske-drahy

Turbová

Barokní usedlost z r. 1756 postavil F. X. Turba. Na počátku 20. století byla zbourána a nahrazena novobarokní vilou. Od r. 1939 zde bydlel malíř a loutkař Jiří Trnka. V 90. letech byl obýván squattery. Dnes probíhá rekonstrukce areálu.
#palac-dum-turbova

Týn (Ungelt)

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.
#palac-dum-ungelt

Týnská škola

Renesanční stavba (původně dva raně gotické domy z 13. a 14. stol.), sídlo Týnské školy od roku 1404 do poloviny 19. století. Do současné podoby přestavěna v polovině 16. stol. Jako rektor na ní působil mimo jiných Matěj Rejsek.
#tynska-skola

Uhříněves

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.
#zamek-uhrineves

Ústav šlechtičen

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.
#palac-dum-ustav-slechticen

Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy (Centrála)

Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.
#technicka-pamatka-ustredni-elektricka-stanice-kralovskeho-hlavniho-mesta-prahy-(centrala)

Valdštejnský palác

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.
#palac-dum-valdstejnsky-palac

Valdštejnův sloup

Pískovcový Valdštejnův sloup z r. 1629 připomíná vydláždění cesty od Vltavy v Troji ke Kobylisům, v té době využívané císařským dvorem. Sloup je asi 5,5 m vysoký, na hlavici s barokními spirálami je koule, na podstavci ošumělé erby. Nachází se v soukromé zahradě, dostupný po dohodě s majitelem.

Valterův palác

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.
#palac-dum-valteruv-palac

Vávrův dům

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.

Veleslavín

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.
#zamek-veleslavin

Veletržní palác

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.
#palac-dum-veletrzni-palac

Velká míčovna Pražského hradu

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–69. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. J. Wagnerem.
#palac-dum-velka-micovna-prazskeho-hradu

Velkopřevorský mlýn

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.
#vodni-velkoprevorsky-mlyn

Velkopřevorský palác

Palác je součástí areálu maltézských rytířů, raně barokně upraven C.Luragem, přestavěn r. 1725 B. Scottim. Na přestavbě se podílel M. F. Kaňka, sochařská výzdoba je z dílny M. B. Brauna.
#palac-dum-velkoprevorsky-palac

Vernierovský palác

Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998–2001 upraven do dnešní podoby.
#palac-dum-vernierovsky-palac

Větrník

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.
#vetrny-brevnov

viniční sloup

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.
#vinicni-sloup

vinohradská vodárna

Vodárenská věž (40 m) byla postavena r. 1892 podle projektu arch. Antonína Turka. Zásobovala vodou Vinohrady a další městské části. R. 1962 vyřazena z provozu a byly v ní vybudovány byty, později kanceláře. R. 1991 byla prohlášena kulturní památkou. R. 1993 byla provedena rekonstrukce.
#vodarenska-vez-vinohradska-vodni-vez

Vinohradské divadlo

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.
#palac-dum-vinohradske-divadlo

Vinoř

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.
#zamek-vinor