Památky hl.m.praha

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

sborový dům Milíče z Kroměříže

Základní kámen kostela Milíče z Kroměříže usazen 30. března 2003. Dům slavnostně otevřen 7. a 8. října 2006. Dominantu sboru tvoří 19 metrů vysoká věž se dvěma zvony, hlavní sál má tvar kruhové výseče. Kostel vyzdoben obrazy akad. malířky Jiřiny Adamcové. Patří mezi nejmladší české kostely.

Schirndingovský palác

Palác vznikl barokní přestavbou středověkých domů v l. 1731–1752. Po r. 1752 klasicistně upraven Janem Antonínem ze Schirdingu. V r. 1838 jej koupil advokát J. N. Kaňka. Podloubí dějištěm tvrdého zásahu policie v listopadu 1989.
#palac-dum-schirndingovsky-palac

Schückova vila

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Schwarzenberský palác

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.
#palac-dum-schwarzenbersky-palac

silniční most přes Rokytku

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.
#most-silnicni-most-pres-rokytku

Skalka

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.
#palac-dum-skalka

skanzen Řepora

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.
#skanzen-skanzen-repora

Slovanka

Pražská usedlost Slovanka v Prokopském údolí sestává ze dvou budov, stavitelem byl inženýr a profesor František Antonín Herget. Obytná budova pochází z roku 1726, přestavěna byla v roce 1862. Památkově chráněna od roku 1991.
#slovanka

Sluncová

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.
#palac-dum-sluncova

socha sv. Václava

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.
#socha-sv-vaclava

socha Jana Nerudy

Bronzová socha významného českého básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834-1891) se nachází v blízkosti místa jeho narození na malostranském úpatí petřínské stráně. Je dílem prof. Jana Simoty (1920-2007) a byla odhalena 22. října 1970.

socha Radegasta

Socha pohanského boha Radegasta (Radhošť) z umělého kamene se železnou výztuhou od Albína Poláška v areálu pražské ZOO. Váží 1,5 t, má podobu mužského těla se lví tváří, na hlavě přilbici s býčími rohy, v pravé ruce roh hojnosti, v levé sekeru. Jde o druhý originál, replika prvního je na Pustevnách.

socha sv. Jana Nepomuckého

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.

socha sv. Václava

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.
#pomnik-pamatnik-socha-sv-vaclava

socha sv. Václava

Původní socha z roku 1820 nahrazena novou roku 1939. Postupem času znehodnocena. V roce 2008 instalována opět nová socha vyrobená z umělého kamene se strukturou pískovce. Na podstavci nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“.

sousoší Kosmonautů

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.
#pomnik-pamatnik-sousosi-kosmonautu

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.
#sousosi-sv-jana-nepomuckeho-ceske-budejovice

sousoší Tychona Brahe a Johanna Keplera

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.
#pomnik-pamatnik-sousosi-tychona-brahe-a-johanna-keplera

Spiritka

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.
#palac-dum-spiritka

Společenský pivovar pražských sládků

Novorenesanční areál pivovaru byl vybudován v letech 1898–1899 sdružením majitelů a nájemců malých pražských pivovarů. Architektem byl Jan Klecanský, autorem loga Mikoláš Aleš.
#technicka-pamatka-spolecensky-pivovar-prazskych-sladku

Stará čistírna odpadních vod

Čistírna odpadních vod byla postavena v letech 1901 – 1906 a sloužila k čištění většiny odpadních vod města Prahy. Provoz byl ukončen po dostavbě Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval sir William Heerlein Lindley.

Stará hospoda

Barokní klasicistně upravená zájezdní hospoda, kterou nechali v r. 1711 postavit páni z Hlubna jako náhradu za hospodu zničenou za třicetileté války. V r. 1723 ji navštívil císař Karel VI., r.1743 Marie-Terezie a poté několikrát císař Josef II.
#palac-dum-stara-hospoda

Stará pošta

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.
#tvrz-bechovice-stara-posta

Stará rychta

Komplex středověkých budov (středověká rychta Havelského Města, věž, Havelská brána) sjednocený v r. 1588 a klasicistně upravený Ignácem Janem Pilliardim kolem roku 1798.
#stara-rychta

Stará střelnice

Kobyliská střelnice - tragické místo, kde nacisté v letech 1941-1945 popravili více než 750 českých vlastenců. Popraviště je od r. 1945 označeno křížem a v r. 1975 bylo pietně upraveno na Památník protifašistického odboje. V r. 1978 prohlášeno za NKP.

Staré proboštství

Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.
#stare-probosstvi

Staroměstská mostecká věž

#brana-opevneni-staromestska-mostecka-vez

Staroměstská radnice

Komplex několika původně samostatných objektů na západní straně Staroměstského náměstí, scelených od roku 1338 do poloviny 19. století. Severní a západní křídlo zdemolováno 1948 po válečném poškození.
#palac-dum-staromestska-radnice

Staroměstská vodárna

Vodárenská věž (53 m) stojí na místě pův. dřevěné věže, postavené ve 40. letech 14. stol. Ta vyhořela r. 1576 a r. 1577 zde byla postavena věž nová. Několikrát byla poškozena a poté opravena, naposledy po požáru r. 1878, kdy bylo přistavěno patro a přidány hodiny. Svému účelu sloužila do r. 1884.
#vodarenska-vez-staromestska-vodarna

Staronová (Nová, Velká) synagoga

Raně gotické dílo z přelomu 70. a 80. let 13. století (snad za účasti kameníků ze zlatokorunské a vyšebrodské huti), ve 14. století nové panelované štíty. Stavební vývoj uzavřelo postavení ženské galerie roku 1732. Nejstarší dochovaná synagoga v českých zemích.
#staronova-(nova-velka)-synagoga