Památky hl.m.praha

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

Kunratice

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.
#zamek-kunratice

Ladronka

Barokní usedlost v Praze 6 pojmenovaná podle svého stavitele – italského hraběte a generála Filipa Ferdinanda de la Crone. Od roku 1964 pod památkovou ochranou, v roce 2005 zrekonstruována.
#palac-dum-ladronka

Lannova vila

Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.
#palac-dum-lannova-vila

Lannův palác

Novogotický palác postavený v roce 1859 pro podnikatele Vojtěcha rytíře Lannu stavitelem Janem Ripotou podle plánu Josefa Krannera(?). Palác byl rozšířen v r.1872, v letech 1947–48 bylo zřízeno loubí.
#palac-dum-lannuv-palac

lanovka na Letnou

Pozůstatky kolejové lanovky na vodní převahu, přestavěné po I. světové válce na eskalátor ve svahu nad levým břehem Vltavy. Původně součást technických kuriosit, postavených při příležitosti Jubilejní zemské výstavy roku 1891.
#technicka-pamatka-lanovka-na-letnou

Lapidárium Národního muzea

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.
#palac-dum-lapidarium-narodniho-muzea

lázně Malá Chuchle

Areál zaniklých lázní, oblíbených na přelomu 18. – 19. století, zbudovány u pramene bohatého na uhličitan vápenatý. Pramen zachycen v roce 1760 v lese nad obcí, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.
#lazne-mala-chuchle

Ledebourský palác

Barokní palác vznikl v 18. století po postupném sloučení několika původně středověkých domů, přestavovaných renesančně po zhoubném požáru Malé Strany v roce 1541.
#palac-dum-ledeboursky-palac

Letenská vodárna

Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.
#vodarenska-vez-letenska-vodarna

Letenský kolotoč

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Letenský zámeček

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.
#letensky-zamecek

letní refektář karmelitského kláštera

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.
#letni-refektar-karmelitskeho-klastera

letohrádek Hvězda

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.
#zamek-letohradek-hvezda

letohrádek Kinských

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.
#zamek-letohradek-kinskych

letohrádek Klamovka

Původně středověká vinice a viniční usedlost, přebudovaná po r. 1757 Clam-Gallasy na barokní zámeček. Dochován barokní letohrádek a zbytky anglického parku s drobnými romantickými stavbami.
#palac-dum-letohradek-klamovka

Letohrádek královny Anny

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.
#zamek-letohradek-kralovny-anny

Libeň

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.
#zamek-liben

Libeňská vodárna (Mazanka)

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.
#vodarenska-vez-libenska-vodarna-(mazanka)

libeňský plynojem

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Librova vila

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

Libuš

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.
#tvrz-libus

Liechtensteinský palác

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.
#palac-dum-lichtenstejnsky-palac

Lichtenštejnský palác (Kaisersteinský, Odkolkův)

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.
#palac-dum-lichtenstejnsky-palac-(kaisersteinsky-odkolkuv)

litopunkturní stéla

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).
#megalit-menhir-litopunkturni-stela

Lítožnice

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.
#tvrz-litoznice

Lobkowiczký palác

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.
#palac-dum-lobkowiczky-palac

Lobkowiczký palác

Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z l.1702–04 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německa.
#palac-dum-lobkowiczky-palac-(palac-prehorovskych-z-kvasejovic)

Lochkov

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.
#zamek-lochkov

Loreta s kostelem Narození Páně

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
#loreta-s-kostelem-narozeni-pane

Löwitův mlýn

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.
#vodni-lowituv-mlyn