Památky hl.m.praha

Výběr kraje
Filtr míst v přípravě - zatím jen experimentální rozhraní.
hrad tvrz zámek mlýn rozhledna kostel, chrám židovské památky ZOO, akvarium

kostel sv. Matěje

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.
#kostel-sv-mateje-ceske-budejovice

kostel sv. Matěje a radnice vsi Obora

Komplex nedokončeného gotického kostela sv. Matěje a radnice vsi Obora (přestavěné na obytný dům již po r. 1659). V roce 1784 (či 1793) byl kostel zrušen a kolem r.1800 byl při přestavbě rovněž upraven na bytový dům.
#kostel-sv-mateje-a-radnice-vsi-obora

kostel sv. Michaela archanděla se zvonicí

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.
#kostel-sv-michaela-archandela-ceske-budejovice

kostel sv. Michala

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.
#kostel-sv-michala

kostel sv. Michala

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.
#kostel-sv-michala-ceske-budejovice

kostel sv. Michala v Jirchářích

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.
#kostel-sv-michala-v-jircharich

kostel sv. Mikuláše

Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a věží. Byl postaven r. 1704 na místě starší stavby patrně již románského původu. Prošel několika úpravami, z nichž nejrozsáhlejší byla r. 1896. Oltářní obraz ukradený r. 1988 nahrazen r. 2001 novým.
#kostel-sv-mikulase-ceske-budejovice-2118

kostel sv. Mikuláše

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.
#kostel-sv-mikulase-ceske-budejovice

kostel sv. Mikuláše

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.
#kostel-sv-mikulase-ceske-budejovice-1612

kostel sv. Norberta

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

kostel sv. Ondřeje

Původně snad románský kostel, připomínán však až roku 1350. V roce 1767 radikálně barokně přestavěn. V 19. století přistavěna nová sakristie. V interiéru dochovány gotické fragmenty.
#kostel-sv-ondreje-ceske-budejovice

kostel sv. Pankráce

Gotický kostel zbudovaný z románské rotundy obce Krušina z 11.st. byl poničen při bitvě o Vyšehrad r. 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu.Při kostelu stojí barokní zvonice.
#kostel-sv-pankrace

kostel sv. Petra

Původní gotický kostel pocházející z pol. 14. st. přestavěn v letech 1867–68 pseudogoticky a přistavěna věž. Vzácný obraz z konce 14. st. nyní umístěný v Národní galerii a v kostele zavěšena jeho kopie.
#kostel-sv-petra-ceske-budejovice

kostel sv. Petra a Pavla

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.
#kostel-sv-petra-a-pavla-ceske-budejovice-873

kostel sv. Petra a Pavla

Novogotická basilika z let 1885-1903 dle projektu J. Mockera nahradila původní kostel, ze kterého se zachovaly boční stěny presbytáře a část trojlodí. Založen snad s kapitulou (1070), po přestavbě zahájené 1330 Eliškou Přemyslovnou nejdelší chrám Prahy. Z barokních úprav 1708-29 se nezachovalo nic.
#kostel-sv-petra-a-pavla-ceske-budejovice

kostel sv. Petra a Pavla

První zmínka o kostele je z roku 1298. Současná podoba je z let 1740 – 1750. V kostele barokní vybavení, hlavní oltář s barokním obrazem "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí" od F. X. Balka.
#kostel-sv-petra-a-pavla-ceske-budejovice-6010

kostel sv. Petra a Pavla

V jádru románská stavba z 12.st. Původně čtvercová centrála se čtyřmi apsidami, k níž byla později přistavěna hranolová věž. R. 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. V r. 1900-1 provedena Fr. Machem rekonstrukce. V l. 1909-12 zde působil spisovatel J. Š. Baar.
#kostel-sv-petra-a-pavla-ceske-budejovice-2341

kostel sv. Petra Na Poříčí

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).
#kostel-sv-petra-na-porici

kostel sv. Prokopa

#kostel-sv-prokopa-ceske-budejovice-2149

kostel sv. Prokopa

#kostel-sv-prokopa-ceske-budejovice-1991

kostel sv. Prokopa

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.
#kostel-sv-prokopa-ceske-budejovice-5528

kostel sv. Prokopa

Moderní eliptická stavba kostela s věží z roku 2001 stojí na Slunečním náměstí v Nových Butovicích. Jeho tvůrcem je architekt Zděnek Jiran s kolektivem.
#kostel-sv-prokopa-ceske-budejovice-7209

kostel sv. Prokopa v Hrnčířích

#kostel-sv-prokopa-ceske-budejovice

kostel sv. Remigia

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.
#kostel-sv-remigia

kostel sv. Rodiny

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.

kostel sv. Rocha

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.
#kostel-sv-rocha

kostel sv. Rocha

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.
#kostel-sv-rocha-ceske-budejovice

kostel sv. Salvátora

#kostel-sv-salvatora

kostel sv. Salvátora

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.
#kostel-sv-salvatora-ceske-budejovice

kostel sv. Štěpána

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.
#kostel-sv-stepana-ceske-budejovice
Zavřít reklamu