
Uhličito-železité prameny, vyvěrající v blízkosti řeky Moravice, jsou známé odedávna. První zpráva o Jánských Koupelích se objevuje v díle „Silesiographia renovata des Syndikus Nikolaus Henelius von Hennenfeld“ z roku 1704. Zdejší voda se využívala k léčbě po celé 18. století, ale skutečné lázně zde založil až kolem roku 1810 nový majitel melčského panství Jan z Tenczina. Nejprve nechal upravit starší prameny a v roce 1811 založil první lázeňský dům, jehož dokončení se však nedožil. Zemřel téhož roku. Panství převzal jeho zeť Jan von Arz-Vasegg, který dokončil stavbu lázeňské budovy a nechal vybudovat i další objekty. Ještě v roce 1836 byly všechny budovy lázní dřevěné. V té době začaly lázně upadat. V druhé polovině 19. století se věhlas lázní znovu pozvedl, především díky tomu, že roku 1859 prosákl nový pramen. V roce 1861 jej nechal vyzdít, tehdejší majitel panství, Felix Arco a pojmenoval ho po své dceři… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.