Graficke pismenko Vesnice Holašovice se nachází na severním okraji východního hřebene pohoří Blanský les, na úpatí kopce "Skalka", v nadmořské výšce 494m, 14,5 km západně od Českých Budějovic. Název vesnice vypovídá, že se zde usídlili Holasici, tj. lidé Holase šlechtice zakladatele. Došlo k tomu v období tzv. vnitřní kolonizace v prvé polovině 13. století. Přesný datum založení není znám. První historická zmínka o Holašovicích, je k roku 1263, důležitý mezník v životě vesnice byl rok rok 1292, kdy je český král Václav II. daroval spolu s několika okolními vesnicemi cisteriánskému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení byl až do roku 1848, do zrušení roboty v Čechách. Během staleté historie postihla vesnici řada pohrom. Za husitských válek se stala jako církevní majetek terčem útoků husitů. Největší pohroma postihla Holašovice v letech 1520 - 1525, kdy velká epidemie moru řádila v okolí Českých Budějovic. Epidemii v Holašovicích přežily pouze 2 osoby. Místo hromadného pohřbu bylo na severním okraji vesnice. V jeho místě dodnes stojí zděný morový sloup. Církevní vrchnost se snažila o rychlé dosídlení novými poddanými z cisteriánských držav v Rakousku a Bavorsku. Proto už k roku 1530 se v urbáři vyšebrodského kláštera uvádí 17 osedlých a jedná se vesměs o německá jména. Postupně dochází k míšení s obyvateli okolních českých vesnic, takže v roce při sčítání lidu se k české národnosti z 211 obyvatel hlásí 63 osob. V roce 1938 byly Holašovice a okolní vesnice dodatečně zahrnuty do záboru. V roce 1945 byla část obyvatel odsunuta a uvolněné usedlosti dosídleny z okolních vesnic. V současné době žije ve vesnici 140 obyvatel. Základní historickou část představuje náves a kolem ní stojící statky. Tvoří zhruba obdelník o rozměrech 210 x 70 m. Uprostřed se nachází malý návesní rybníček, vedle stála obecní kovárna. Na jižní straně návsi stávala obecní pastouška, která byla v padesátých letech zbořena. Kolem návsi, jak dosvědčují staré urbáře, stálo 17 statků, od kterých se v devatenáctém století oddělily menší usedlosti, takže v současné době jejich počet činí dvacet dva. Každý statek na návsi se skládal z hlavní budovy, ve které se nacházel hospodář, a z předsíně navazující chlév. Na druhé straně dvora stál obvykle tzv. "výměnek", který obývali rodiče hospodáře. Na něj navazovaly další hospodářské budovy. Proti zahradě uzavírala dvůr stodola, za kterou se nacházela rozsáhlá zahrada. Kolem celé vesnice ohraničovala zahrady kamenná zídka. U větších statků tzv. "dvouláníků" dodnes stojí ve dvoře, obvykle mezi obytnými budovami "špýchar", do kterého se uskladňovalo obilí. Do značné míry špýchary připomínají středověké obranné věže. Prakticky všechny budovy jsou stavěny z kamene, jako pojiva se používala hlína. Při opravě fasády špýcharu statku č. 14 byla odkryta původní sgrafita datovaná do konce 16. století. Přestavba štítů a vjezdů do statků se uskutečnila v prvé polovině 19. století ve stylu tzv. lidového baroka. Ve svém celku tak náves je naprosto unikátní ukázkou tohoto stavebního stylu. Ta skutečnost, že většina staveb na návsi má v podstatě zachovalou nebo jen málo narušenou základní stavební dispozici, to vytvořilo podklad pro zapsání do seznamu kulturních památek světového kulturního dědictví lidstva pod patronací UNESCO.

Text: historie
9.11. 2003 - www.holasovice.cz