První písemná zmínka o faře je z roku 1540, sousední kostel je uváděn již v roce 1261. Nová farní budova byla postavena v roce 1726. V 60. letech 20. stol. sloužila část základní škole. Dnes opět sídlo farnosti.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 07/2009
První písemná zmínka o veselské faře se vztahuje k roku 1540, fara zde však bude pravděpodobně starší (sousední kostel Povýšení sv. Kříže je uváděn již v roce 1261). Další zmínka o stavbě farní budovy je z roku 1631. Nová fara – v podstatě ta dnešní – byla postavena v roce 1726. Později byla několikrát přestavována a upravována. V roce 1901 byla fara povýšena na děkanství. V letech 1960–61, kdy byla její část upravena na základní školu. Poslední zásadní oprava proběhla v roce 1994. Dnes slouží fara svému původnímu účelu. Kromě budovy samotné je pro různé aktivity farnosti využíván i farní dvůr a zahrada.
Milan Caha (zdroj:www.veseli.cz), 13.7. 2009
Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Veselí nad Lužnicí

Místa v okolí

 kaple Kalvárie
 sokolovna
 Poštovský dům
 nová radnice
 radnice
 Weisův dům
 měšťanský pivovar
 Talíř
 Horusický rybník
 Dráchov
 Hamr
 Zálší
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Víta
 Lžín
 Soběslav
 Dolní Bukovsko
 Svákov
 kostel sv. Štěpána
 Švamberk
 Mezná
 Bzí
 Fuglhaus, Flughaus
 Babky
 Kardašova Řečice
 Lomnice nad Lužnicí
 Radonice
 boží muka
 Dírná
 boží muka
 Skalice
 Myslkovice
 židovský hřbitov
 Žimutice
 kostel sv. Martina
 Žimutice
 židovský hřbitov
 synagoga
 Tučapy
 Pluhův Žďár
 Jemčina
 Brandlín
 Březnice
 Dolní Kněžeklady
 Želeč
 Provod, Prochod
 Červená Lhota
 Černice
 boží muka
 rybník Rožmberk
 Budislav
 boží muka
 Chotěmice
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí
Podhájek 3
391 81 Veselí nad Lužnicí
Tel: 381 583 041
Základní informace místa
ID místa: 8027
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 13.7.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama