Turistické cíle v okolí obce Siřejovice

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Rozhledna postavena r. 1910 podle návrhu architekta Krause. V r. 1990 městem Litoměřice zprivatizována. R.1992 kompletně rekonstruováno a zpřístupněno. Po změně majitele dlouho uzavřeno. Po opravě rozhledna v péči spolku Ichthys a omezeně zpřístupněna, restaurace uzavřena.

Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.

Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.

Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.

Novorenesanční budova bývalé německé obecné školy byla postavena roku 1887. Od počátku 90. let 20. století zde sídlí muzeum ghetta, které prezentuje exponáty z let 1941–45, kdy Terezín sloužil jako sběrný tábor pro Židy z řady evropských zemí.

Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.

Na místě původní tvrze postaven po roce 1675 barokní zámeček litoměřických jesuitů. Po zrušení řádu využíván jako správní budova statku, utilitárně přestavován. V přízemí by měla být dochována část stropu se štukaturou.