Opevněno již raně středověké město. Nově byly hradby budovány po roce 1496. V roce 1731 obnoveny hradby i brány. Původní tři městské brány zbořeny do konce 18. století. Dochovány krátké úseky hradeb použité jako opěrné zdi nad řekou.
Hlavní obrázek místa
Pozůstatky městských hradeb použitých jako opěrné zdi svahu nad náhonem Mlýnowka
pohled z ulice Przykopa (Příkopa)
© Jan P. Štěpánek 02/2006
Městské hradby města Těšína se bohužel k naší lítosti zachovaly jen ve velmi malých fragmentech. Město Těšín bylo ohrazeno již ve své raně středověké fázi. Velkou změnu v urbanistickém charakteru města znamenalo postavení tzv. Horního města na přelomu 15. a 16. století, které spolu s raně středověkým Dolním městem vytvořilo jeden celek historického jádra města, jak jej známe doposud. Město mělo tři brány: Fryštátskou na severozápadě, odkud se z města pokračovalo na sever do Fryštátu (dnešní Karviné), Vodní na severozápadě, kterou se z města vyjíždělo přes řeku Olši na jihozápad k Frýdku a Horní bránu na jihovýchodě, kterou se vyjíždělo k Hornímu předměstí. Brány zanikly koncem 18. století, po velkém požáru města v roce 1789, kdy se začalo s celkovou obnovou města. V této době patrně také zanikly hradby kolem většiny obvodu města. Byly rozebrány nebo posloužily jako obvodové zdivo nových budov, jak je tomu například u východní stěny paláce Jana Larisch – Mönnicha. Do současnosti se uchovaly jen malé fragmenty původní hradební zdi na jihovýchodě města nad mlýnským náhonem Mlýnovka. V této části města hradby posloužily novému účelu, když byly použity jako opěrné zdi zahrad a domů nad strmým svahem k náhonu. Pozůstatky hradeb je nejlepší si prohlédnout z ulice Przykopa (Příkopa), která se vine podél Mlýnovky. Původní podobu těšínských hradeb a bran se lze kochat již jen na dobových vedutách. Za prohlídnutí stojí i samotná ulička Przykopa, kolem které se vyvinula řada unikátních roztomilých domečků místních tkalců a koželuhů, které vystupují částečně přímo z náhonu. Z uličky jsou přístupné po můstcích na pavlač přímo nad náhonem. Tomuto malebnému zákoutí se oprávněně říká Těšínské Benátky.
Jan P. Štěpánek, 2.3. 2006
historie

Raně středověké město Těšín bylo vysazeno podle löwenberského práva někdy před rokem 1292, kdy se vyskytuje první písemná zmínka o městě. Některá polská literatura klade vznik Těšína mezi léta 1217 a 1223, avšak bez jakýchkoliv průkaznějších důkazů. Středověký Těšín zaujal vyvýšenou polohu jihovýchodně od Zámeckého kopce. Jihozápadní strana plochy města byla přirozeně chráněna srázy k řece Olši, na straně severní terén pozvolna klesá k říčce Bobrowce. Nejstarší fáze města se vyznačovala poměrně malou plochou a ne zcela pravidelným půdorysem. Město Těšín bylo již od svého počátku městem ohrazeným. Hradby však neobíhaly současný obvod historického centra, ale pouze nejstarší fázi města, kterou si lze představit jako severozápadní polovinu současného jádra města. Původní centrum Těšína tvořil prostor současného Divadelního náměstí (které tehdy však ještě nebylo zastavěno několika pozdějšími bloky domů), na kterém až do požáru v roce 1789 stával farní kostel…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri, Praha 1997), 2.3. 2006

Půdorys místa

Těšín - mapa stabilního katastru z roku 1836
© Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča, Libri)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Polsko, opolskie,

Místa v okolí

 Těšín
 studna tří bratří
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 radnice
 Těšín
 kostel sv. Kříže
 Brandýs
 Městská střelnice
 evangelický kostel
 Rybí dům
 Chotěbuz
 Podobora
 Ropice
 Konská
 Horní Žukov
 Stanislavice
 Vělopolí
 Hradiště
 Třinec
 kostel sv. Michala
 kostel sv. Vavřince
 Dolní Líštná
 Střítež
 Kostelec
 Třanovice
 Hnojník
 Stonava
 kostel Božího Těla
 kostel sv. Trojice
 Jaškovská krčma
 Těrlicko
 Stonava
 Vendryně
 Horní Tošanovice
 Životice
 Vendryně - vápenka
 Dolní Tošanovice
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Anny
 Pitrov
 Ráj
 Horní Suchá
 kříž na Vidíkově
 Janečkův mlýn
 Solca
 evangelický kostel
 Dolní Domaslavice
 Lom - Mořské oko
 Karpentná
 Horní Soběšovice
 Horní Domaslavice
 radnice
 pomník T. G. Masaryka
 kostel sv. Marka
 Fryštát
 kašna
 Žermanický lom
 Dolní Soběšovice
 Prostřední Bludovice
 Karviná - Doly
 Prochaskova vila
 kostel sv. Markéty
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 Prostřední Suchá
 Kocurovice
 Dobratice
 Kotulova dřevěnka
 kostel sv. Mikuláše
 Horní Bludovice
 evangelický kostel
 Dolní Suchá
 vodárenská věž
 Velká Čantoryje
 větrný mlýnek
 Doubrava
 Hrádek nad Olší
 kaple na Horním konci
 zvonička
 kaple na dolním konci
 Orlová
 Raškovice
 Adámkova vila
 kaple u Adámkovy vily
 vodní mlýn
 Skalický lom
Základní informace místa
ID místa: 3935
Typ místa: ostatní
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 16.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama