Maxovská křížová cesta s pramenem

Seibtova křížová cesta

Graficke pismenko Patnáct zastavení Křížové cesty bylo postaveno roku 1840 Antonem Seibtem. Sloupky lemovaly cestu směřující od kapličky přes Seibtův vrch k lesní Seibtově studánce. Křížová cesta ze žulových sloupů byla vysvěcena 11. srpna 1840 farářem Petrem Junou. Již kolem roku 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách v lesním porostu.

 
Graficke pismenko Křížovou cestu ke studánce zřídili Anton a Josef Seibtovi v roce 1840 na památku jednoho z bratrů, který se nemohl pohybovat. Měl se nechat vyvézt na místo, z něhož vytéká voda, nechal vykopat jímku a pak provádět koupele s vodními masážemi. Též pil zdejší vodu a bahnem si nechal dělat obklady. Po delší době se mu natolik ulevilo, že mohl chodit o holích. Za další čas se uzdravil tak, že dobře chodil o jediné holi. O události se dozvěděli lidé ze širokého okolí, začali místo hojně navštěvovat a prováděli lidovou léčbu. Dříve se používala horní jímka, dnes neudržovaná a polozasypaná, jako rašelinové lázně, rybníček ke koupeli a masáži a voda ze studánky k pití.
 
Graficke pismenko V roce 1934 studánku opravili čtyři místní přátelé G. Bauchl, J. Klamt, A. Wode a ing. Schnader Beck. Poničené žulové sloupy byly rekonstruovány v letech 2011-2013. Součástí křížové cesty je i krátká naučná stezka se třemi zastaveními. První zastavení návštěvníky seznamuje s historií založení Maxova, vzniku kapličky a křížové cesty. Druhé je věnováno Seibtově vrchu - dnešní Slovance, a myšlence obnovy Maxovské křížové cesty. Třetí zastavení se věnuje Seibtově studánce, v níž dle legendy pramení léčivá voda. Tabule naučné stezky jsou doplněny o dobové fotografie území.

Text: historie
5.9. 2020 - Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek)