Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.
Hlavní obrázek místa
Kostnice v Nížkově
© Pavel Valenta, 10/2012
Kostnice je veřejnosti přístupná příležitostně, vždy v neděli o nížkovské pouti (14 dnů po Velikonocích) a ve svátky. Prohlídka v jiný termín je možná po domluvě s panem farářem, nebo pracovníky obecního úřadu. Do kostnice je možné i jen tak nahlédnout skrz mříž ve vstupních dveřích.
30.10. 2012
popis

Kostnice z roku 1709 stojí před západním průčelím kostela sv. Mikuláše. Jedná se o jednoduchou čtvercovou stavbu s jehlancovou střechou, s dvojitou zdí (mezi stěnami se udržuje stálá vlhkost vzduchu). V kostnici jsou 4 pylony z lidských kostí, postavené do výšky 2,5 m, o základně 2x2 m, dále krucifix z 18. století. Kostnice je plochostropá, vyzdobena nápisy připomínající smrtelnost a pomíjivost života. V budově kostnice je přibližně 8 tisíc koster. Při archeologickém průzkumu (profesor Chrudoš Troníček) bylo zjištěno, že jsou zde nejen kosti mužů, ale i žen a dětí (pravděpodobně pozůstatky místních obyvatel, kteří také zemřeli při rozšíření cholery a tyfu).

Pavel Valenta, E. Horáková podle Umělecké památky Čech 2., Emanuel Poche a kol., Academia 1978; ROUČKOVÁ, Barbora. Veřejně přístupné kostnice a karnery v České republice. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta 2006, 16.10. 2012

historie

Kostnice stojí u kostela sv. Mikuláše, postaveného r. 1245. Kostnice byla postavena v l. 1708–1709. Obsahuje mimořádně velkou sbírku kostí, jednu z největších v Evropě. Kostnice byla vybudována na popud tehdejšího polenského děkana Pavla Antonína Haberlandta, který byl správcem nížkovské farnosti, postavena stavitelem Václavem Klusáčkem. V letech 1740–1742 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, kam se přiváželi vojáci z různých bojišť – nejen císařští vojáci, ale také Sasové, Prusové, Bavoři, Francouzi. Po vypuknutí cholery a tyfu většina z nich zemřela. Těla byla ukládána do společných hrobů a do chodeb pod Nížkovem. Odhaduje se, že nížkovské podzemí ukrývá kosterní pozůstatky 50–60 tisíc vojáků různých národností. Jak dokládají kronikáři té doby, cesty byly doslova lemovány stovkami mrtvol. Do kostnice lidé převáželi alespoň lebky a kosti mrtvých, aby spočinuly na posvěceném místě.…  číst dále

E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org; ROUČKOVÁ, Barbora. Veřejně přístupné kostnice a karnery v České republice. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta 2006, 30.10. 2012

pověsti

Podle pověsti poskládal kosti mrtvých v kostnici do 4 ozdobných hranic slepý mládenec.

30.10. 2012

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Nížkov

Místa v okolí

 Rosička
 Ronov
 Ronov nad Sázavou
 Ronovský most
 kostnice
 Rudolec
 kaple sv. Anny
 Přibyslav
 boží muka
 Přibyslavská věž
 boží muka
 Najdek
 kaple sv. Rocha
 Nové Veselí
 kostel sv. Vavřince
 fara
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Václava
 boží muka
 Židovské město
 synagoga
 kamenný most
 dům U Rytířů
 děkanství
 Hastrmanka
 židovský hřbitov
 Měšťanský pivovar
 Dolní brána
 Panský pivovar
 Klešter
 Polná
 boží muka
 Bohdalov
 boží muka
 rychta (dům čp. 73)
 Žižkova mohyla
 kutiště Poperk
 Most sv. Lutriána
 kaple sv. Barbory
 Žďár nad Sázavou
 kostel sv. Kateřiny
 kamenný most
 kamenný most
 kamenný most
 kaple sv. Markéty
 Žďár nad Sázavou
 dolní hřbitov
 Železné Horky
 Černá
 Jamné
 Smilov
 socha kavky
 poutní kaple sv. Anny
 Rytířsko
 železniční viadukt
 Zahradiště
 Česká Bělá
 železniční viadukt
 Hadrburg
 Kněževes nad Oslavou
 židovský hřbitov
 boží muka
 hraniční kámen
 Henčov
 Ronovec
 Helenín
 kostel sv. Víta
 Dolní Krupá
 ZOO Jihlava
Kontaktní informace
Obecní úřad Nížkov
Nížkov 107
592 12 Nížkov
Tel: 566 675 136 (OÚ), 566 675 129 (fara)
http://www.nizkov.cz/
nizkov@nizkov.cz
Základní informace místa
ID místa: 10980
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 30.10.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama